Když jedna práce nestačí a vezmete si druhý úvazek

Pakliže se rozhodnete, že byste vedle svého stálého zaměstnání, potažmo podnikatelské činnosti uvítali ještě druhou práci, musíte si zároveň uvědomit, že to zdaleka nebude znamenat jen samé výhody. Peníze navíc se zcela určitě hodí, povinnost podávat daňové přiznání, na níž může za jistých okolností dojít, ale dokáže mnohé od tohoto kroku odradit.

Budete muset podat daňové přiznání

Pokud byste chtěli vedlejší výdělečnou činnost provozovat společně s podnikáním, pak se ve vašem případě nejedná o nic nového, protože tak stejně již musíte činit (tedy za předpokladu, že vaše roční příjmy přesahují před odečtením výdajů 15 tisíc korun). Pokud jste ovšem až doposud byli zaměstnání pouze na hlavní pracovní poměr, budete si nejspíš muset na toto pravidlo navyknout. Pokud máte dva zaměstnavatele, tak ani jeden z nich za vás nemůže provést roční zúčtování daně.

Navíc musíte počítat s tím, že již nebudete moct uplatnit daňové slevy, neboť prohlášení poplatníka k dani z příjmu, na jehož základě jsou vám tyto úlevy přisouzeny, nelze podepsat u dvou zaměstnavatelů současně (tento růžový formulář jste s největší pravděpodobností už podepsali „u sebe“ v práci).

Čtyři způsoby, jak si přivydělat

Kdo se pro práci na „vedlejšák“ rozhodne, má na výběr v podstatě ze čtyř možností. Tou první je, že začne pracovat na zkrácený úvazek, druhou a třetí představují dohody o provedení práce (DPP), respektive o pracovní činnosti (DPČ), zatímco možnost číslo čtyři v sobě ukrývá výkon samostatné výdělečné činnosti (OSVČ).

Jak si přivydělat:

• práce na zkrácený úvazek,
• práce na dohodu,
• OSVČ a vedlejší výdělečná činnost.

(foto: Shutterstock)

Práce na zkrácený úvazek

Způsob výpočtu sociálního a zdravotního pojištění ve chvíli, kdy si přivyděláváte prací na zkrácený úvazek, je stejný jako v případě běžného pracovního poměru. Pro účely těchto plateb se z vaší hrubé mzdy odvádí celkem 11 procent (4,5 procenta zdravotní pojištění, 6,5 procenta pojištění sociální). Shodný je taktéž výpočet čisté mzdy. Při jejím stanovení se vychází z takzvané superhrubé mzdy, což je hrubá mzda navýšená o odvody sociálního a zdravotního pojištění, které za vás hradí zaměstnavatel. To v součtu dělá 34 procent (25 procent sociální, 9 procent zdravotní pojištění).

V případě, že by tento zkrácený úvazek byl vaším jediným zdrojem příjmů, pak by se pro účely zdravotního pojištění ještě porovnávalo, zda je vaše mzda vyšší než zákonem stanovená minimální mzda, přičemž pokud by tomu tak nebylo, bylo by zapotřebí udělat doplatek do minima. Avšak vzhledem k tomu, že zdravotní pojištění odvádíte ještě ze svého stálého zaměstnání, kde tento požadavek splněn je, žádný dopočet, jenž by dále ponížil tuto vaši hrubou mzdu, tentokrát vy ani váš zaměstnavatel provádět nebudete.

Pakliže jste nuceni v rámci zkráceného úvazku pracovat přesčas, pak byste samozřejmě měli od zaměstnavatele za tyto hodiny navíc dostat zaplaceno. Musíte se ovšem spokojit s běžnou mzdou, neboť různé příplatky, potažmo náhradní volna, která se jinak za práci přesčas dávají, se vztahují standardní 40hodinovou týdenní pracovní dobu. Pokud tedy nepřekročíte tuto hranici, pak se vás výše uvedené zákonem stanovené výhody netýkají.

Zároveň je potřeba zmínit, že práci přesčas vám vzhledem k vašemu částečnému úvazku zaměstnavatel sám od sebe nařídit nemůže. Vždy záleží na dohodě obou zúčastněných stran.

Také si přečtěte: Jak se platí přesčasy u zkráceného úvazku

Zkrácený úvazek vám jako přivýdělek nevyhovuje? Zkuste práci na některou z dohod nebo jako OSVČ.