Umíte to s klimatizací?

To ale není jediný problém. Kdo zažil poruchu klimatizace v letních vedrech v budově, ve které si nemůžete otevřít okno, dá mi jistě za pravdu, že se tam existovat nedá. Dobré taky není, když filtry klimatizace nejsou čisté.

Co umí a co hrozí

Jak na nás klimatizace působí? Podle odborníků ovlivňuje více či méně několik tělesných systémů, zejména dýchací cesty a kardiovaskulární aparát. Může mít vliv na alergie, často vysušuje kůži a sliznice. Jenže umožňuje dosažení teplotního komfortu a my si tak udržujeme soustředěnost i pracovní výkonnost. A pokud dobře funguje, měla by nás chránit i před případným znečištěným ovzduším a alergeny v něm. A dokonce i před bodavým hmyzem tím, protože nemusíme využívat ventilaci oknem.

Jenže rizika zde jsou. Střídání tepla a chladu způsobuje otékání dýchacích cest, čímž se snižuje jejich obranyschopnost. K tomu napomáhá i vysušení sliznic. Na ně potom lehce mohou nasednout různé bakterie a viry, které způsobí zánět horních cest dýchacích, v horších situacích i těžší komplikace. Možných původců nákazy jsou desítky.

Kde sedíme?

Když už jsme v prostoru s klimatizací, je důležité, kde sedíme. Významným faktorem je totiž směr proudění vzduchu. Když na nás fouká přímo zezadu nebo seshora, můžeme časem cítit ztuhlost a bolestivost svalů krku, zad i ramenných kloubů.

A klimatizace má i „svou“ chorobu. Je spojená s klimatizací chlazenou vodou a jmenuje se Legionářská nemoc. Bakterie Legionella se uvolňuje jako spray do vzduchu a u starších chronicky nemocných lidí může způsobit život ohrožující zápal plic. I bez navazující infekce však může být otok nebezpečný pro malé děti, jejíž dýchací cesty jsou úzké, nebo pro chronicky nemocné osoby, třeba astmatiky.

Zdroj: Pixabay

Jak ji tedy nastavit?

Pokud je vám horko v práci a klimatizace je řízena centrálně, musí se všichni domluvit na tom, jaká teplota je pro ně optimální. Jestliže přístroj můžeme ovládat sami, pak bychom měli vědět, že okamžitý rozdíl v teplotě mezi venkovním a klimatizovaném prostředí by neměl být vyšší než 5 stupňů Celsia. Potom můžeme výkon klimatizace postupně zvyšovat až do pocitu tepelného komfortu.

Na změny teploty reagují cévy v rámci tělesné termoregulace rozšířením nebo zúžením, tím se mění průtok krve i požadavky na výkon srdce, což může způsobovat problémy nejen zranitelným skupinám, jako jsou kardiaci a hypertonici.

Jaká teplota je ta nejlepší?

Ideální teplota na práci by měla být nastavená podle toho, co děláme a dalších faktorů, jako je orientace budovy nebo z čeho je postavena. Obecně se dá říct, že například teplota v kanceláři by se měla pohybovat mezi 22 až 25 stupni Celsia.

Klimatizace nasává vzduchu z venku, který filtruje. Ovšem pokud se filtry nečistí, stává se z nich líhniště bakterií a plísní, které následně proudící vzduch rozfoukává do okolí. V této souvislosti existuje historický výraz syndrom nemocných budov (SBS, z anglického Sick Building Syndrome).

Zaměstnanci kanceláří tak mnohdy označovali příčinu své vyšší nemocnosti. Trpěli bolestí hlavy, poruchou pozornosti, únavou, podrážděním očí, nosu a dýchacích cest, nevolností, závratí a různými dalšími neduhy. Později se ukázalo, že to měla do značné míry na svědomí právě nedostatečně udržovaná klimatizace.

Čtěte také:

• Jaké má zaměstnavatel povinnosti, když je vám horko v práci?
• Co způsobuje plíseň v klimatizaci?