EK považuje za oprávněné zahájit s Itálií disciplinární řízení

Itálie podle EK učinila pouze omezený pokrok při řešení hospodářských doporučení ze strany EU a ustoupila od nutných strukturálních reforem. To může mít negativní dopad na růstový potenciál země.

Podle rozpočtových pravidel EU by měly členské země udržovat dluh pod 60 procenty hrubého domácího produktu (HDP). V Itálii se však dluh loni zvýšil na 132,2 procenta HDP ze 131,4 procenta HDP v roce 2017. Komise odhaduje, že letos se dluh Itálie zvýší na 133,7 procenta a že příští rok vystoupí na 135,2 procenta HDP. Itálie tak poruší pravidlo, podle kterého by naopak měla zadlužení snižovat.

Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny. Její dluh v poměru k HDP je druhý nejvyšší po Řecku. Řím se rozhodl zvýšit půjčky a výdaje, aby tak podpořil ekonomický růst. Očekávané zrychlení tempa růstu se ale nedostavilo, a zemi tak vzrostly náklady na půjčky. Představitelé eurozóny se obávají, že pokud tento trend bude pokračovat, mohla by Itálie přijít o napojení na trhy dluhopisů, což by způsobilo další dluhovou krizi.

Disciplinární řízení je složitý právní proces, jehož výsledkem může být pokuta až 0,2 procenta HDP Itálie, což odpovídá částce zhruba 3,5 miliardy eur (90 miliard Kč). Žádná země EU však zatím pokutována nebyla.

Pokuta pro Itálii je z politických důvodů nepravděpodobná, uvedla agentura Reuters. Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici a předseda EK Jean-Claude Juncker považují sankce za neúspěch v procesu a v minulosti je nevyužili u případů týkajících se Francie, Španělska a Portugalska. Účinný tlak na Itálii, aby změnila svou politiku, nakonec podle analytiků přijde z trhů. Ty v zahájení disciplinárního řízení EK často vidí důvod pro zvýšení cen půjček.