\"Tuzemské stavebnictví navazuje v letošním roce na svůj růst z loňského roku a dubnová čísla to plně potvrzují. Stavební produkce by mohla růst i výrazněji, neboť poptávka je silná. Umocňuje ji čerpání peněz z evropských fondů, které kvůli konci programového období zesiluje. Evropské peníze zhusta míří právě na stavební projekty, zejména infrastrukturního rázu,\" uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Pro letošek odhaduje růst stavebnictví o 6,5 procenta. Loni české stavebnictví vzrostlo o 9,2 procenta, nejvíce od roku 2003.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška je hlavním problémem v oboru nedostatek pracovních sil. \"Zaměstnanost sektoru přes jeho boom jen stagnuje. Firmy se aspoň snaží zajistit pracovní sílu nabíráním kmenových zaměstnanců z těch, kteří dříve pracovali jako živnostníci. Předpokládám, že dostupnost pracovních sil bude hlavní brzdou rychlejšího růstu stavební produkce,\" doplnil Sobíšek. Letos očekává růst stavebnictví o pět procent.
Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové se s teplým počasím opět rozjelo budování silniční a železniční infrastruktury. \"Česká republika to potřebuje. V kvalitě silniční sítě podle Světové banky totiž zaujímá až 25. místo ze zemí EU. Přestože peněz z evropských fondů teče do budování infrastruktury relativně hodně, délka vybudovaných dálnic a silnic první třídy vzrostla za posledních deset let pouze o necelých deset procent,\" sdělila Steckerová. Letos podle ní stavebnictví přidá 4,3 procenta.
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Jiří Nouza doplnil, že letošní vývoj je navzdory lednovému propadu o 12,6 procenta potěšitelný. \"Informace o vzrůstu hodnoty zadaných i vypsaných veřejných zakázek je spolu s velkou zásobou rozdělaných staveb dobrým signálem pro vývoj stavební výroby v období vstupu do hlavní stavební sezony,\" dodal Nouza.
Podle údajů společnosti IS vzrostl objem zadaných veřejných zakázek ve stavebnictví letos do konce dubna meziročně o 5,3 procenta na 67,9 miliardy korun. Hodnota nově vypsaných zakázek meziročně stoupla o 18,3 procenta na 49,4 miliardy korun.