MF: Ve zprávě rozpočtové rady nejsou žádná nová zjištění

MF zároveň ocenilo, že rozpočtová rada analyzovala roli tzv. revizního mechanismu, který by uváděl do souladu věk odchodu do důchodu s očekávanou dobu dožití. Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že zpráva se v zásadě neliší od obdobných závěrů Evropské komise či jiných mezinárodních institucí týkajících se této problematiky.

Národní rozpočtová rada v dnešní zprávě uvedla, že dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). Zákonem stanovená tzv. dluhová brzda 55 procent HDP by podle rady byla překonána kolem roku 2047. Zároveň upozornila, že zpráva není odhadem faktického vývoje, ale jen simulací.

\"Samotné rostoucí výdaje na penze a zdravotnictví dluhovou brzdu dle zákona nemohou překročit, musely by však vytěsnit jiné výdaje. Z tohoto důvodu by ministerstvo financí bylo ohledně interpretace projekce celkového dluhu za 50 let opatrnější,\" uvedlo MF.

Ministerstvo zároveň upozornilo, že společně s ministerstvem práce a sociálních věci předložilo do mezirezortního připomínkového řízení Zprávu o stavu důchodového systému České republiky, která slouží vládě k rozhodnutí, zda je pro udržitelnost penzijního systému potřebná korekce věkové hranice. \"Přestože samotné svázání věku odchodu do důchodu s průměrnou délkou života nevyřeší dlouhodobou udržitelnost kompletně, je nenahraditelným opatřením, které snižuje deficity důchodového systému v dlouhém horizontu až o cca 80 miliard korun v dnešních cenách,\" uvedlo MF.

Podle příznivějšího scénáře dnes zveřejněné zprávy, kdy se odchody do důchodu postupně navyšují s očekávanou délkou života, by se podle Seidlera výdaje na důchodový systém zvýšily z 8,5 procenta HDP na 12 procent HDP. \"To z pohledu současných cen znamená nárůst nákladů o zhruba 180 miliard korun, přitom najít několik miliard navíc na neočekávané výdaje je již nyní problematické,\" upozornil.

Seidler dodal, že neudržitelnost českého penzijního systému povede buď k výraznému snížení důchodů v poměru k průměrné mzdě, růstu důchodového věku, zvýšení daňové zátěže nebo růstu zadluženosti státu. Problémem podle něj je to, že pod pojmem penzijní reforma se obvykle rozumí zavedení soukromého spoření a oslabení průběžného systému. \"Pod pojmem penzijní reforma bychom však měli chápat představení strategie platné napříč vládami, jak se bude česká ekonomika s problémem stárnutí postupně vyrovnávat,\" řekl.

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček ke zprávě uvedl, že pokud nedojde ke změně penzijního a zdravotního systému, je jedinou cestou, jak se v budoucnu vyhnout státnímu bankrotu, výrazný nárůst daní. \"Tuto cestu ODS odmítá a vyzývá vládu, aby místo vyššího zdanění budoucích generací začala brát neudržitelnost penzijního systému vážně,\" uvedl.