V ČR je aktuálně evidováno přes 1600 svěřenských fondů. Ve zhruba každém sedmém je přitom vložený nějaký nemovitý majetek. Nejvíce zápisů vkladů nemovitého majetku do svěřenských fondů proběhlo v Praze. Od roku 2014 eviduje katastr nemovitostí za toto území přes 90 takových zápisů. Ve Středočeském kraji došlo k 57 vkladům do svěřenského fondu, v Jihomoravském kraji k 52 vkladům. Na opačném chvostu tabulky se pak nachází Vysočina (10 zápisů), Karlovarský kraj (9 zápisů) a Pardubický kraj (4 zápisy).
Co je to svěřenský fond?
V podstatě se jedná o soubor majetku, který je vyčleněný a držený k zvláštnímu účelu. Dále také postrádá právní subjektivitu. Do fondu lze vložit kromě nemovitosti i movité věci, cenné papíry, pohledávky, ale také hotovost. Cokoliv, co je do fondu vloženo, však přestává být vlastnictvím osoby, která majetek vložila. Majetek je tedy anonymní a spravuje jej jmenovaná osoba ve prospěch obmyšleného, čili správce.
Kdo je obmyšlený?
V oblasti svěřenských fondů jde o osobu, která má prospěch z majetku, který spravuje někdo jiný. Obmyšlený je tedy příjemce plnění.
Jaká práva má zakladatel svěřenského fondu?
Vyčlenit svůj majetek a založit si svěřenský fond může fyzická i právnická osoba, může jít i o více osob. Zakladatel má právo zvolit si správce, dohlížet na to, jak spravuje fond. Může jej také případně odvolat z funkce. Dále má ještě možnost definovat obmyšleného a určit mu plnění. I zde však může prospěch obmyšleného zrušit nebo změnit.
Zdroj: Shutterstock
Svěřenecký fond a zápis do katastru nemovitostí
Podle analýzy zájem o vkládání nemovitostí do svěřenských fondů roste každým rokem. „V roce 2014 evidoval katastr nemovitostí za celou ČR pouze 14 vkladů nemovitého majetku do svěřenského fondu, rok poté už to bylo třikrát více, loni pak došlo k více než 140 vkladům nemovitostí do rukou svěřenských správců. Rostoucí počet vkladů nemovitostí do svěřenských fondů naprosto kopíruje všeobecný zájem o svěřenské fondy. Každým rokem se jich doposud založilo více než v roce předcházejícím,“ prozrazuje Soukup.
„Jeden zápis vkladu majetku do katastru se přitom může týkat několika různých nemovitostí. Pokud totiž proběhne zápis nemovitostí v rámci jednoho katastrálního území a mezi stejnými smluvními stranami, lze tímto jedním úkonem zapsat větší množství nemovitostí najednou. Je přitom jedno, jestli jde o pozemek v podobě parcely, byt, budovu či nějaký nebytový prostor. Skutečný počet nemovitostí, které byly vloženy do svěřenských fondů, tak může být ve skutečnosti několikanásobně větší, než je aktuální počet zápisů,“ uvádí Filip Soukup, jednatel Norfolku.
Proč dát nemovitost do svěřenského fondu?
„Nejčastěji v těchto případech jde majitelům nemovitostí o ochranu a dlouhodobou správu rodinného či firemního majetku, k zachování důvěrnosti informací o majetku nebo bezpečnému a stabilnímu strukturování budoucího předávání majetku v rodině a zabránění rozmělnění rodinného jmění,“ uvádí jednatel společnosti Norfolk Asset Management.
Jak se zapisuje nemovitost ve svěřeneckém fondu do katastru nemovitostí?
Správa svěřenského fondu se do katastru nemovitostí zapisuje podle katastrálního zákona. Správce je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník s poznámkou „svěřenský správce“ v části A samostatného listu vlastnictví, který je založen jen pro svěřenský fond. V části A-LV se také uvede označení svěřenského fondu. V katastrální vyhlášce jsou uvedeny všechny údaje, které se evidují u majetku ve svěřenském fondu. Jedná se o:
- text „svěřenský správce“,
- údaje o svěřenském správci,
- označení svěřenského fondu,
- údaj o době trvání svěřenského fondu,
- spoluvlastnický podíl,
- údaje o nemovitosti, která náleží do majetku svěřenského fondu,
- údaj o tom, že k užívání nemovitosti, která náleží do majetku svěřenského fondu, slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví,
- údaj o uložení dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti do sbírky listin,
- údaje o zakladateli.
Čtěte také: