Do Česka se po deštivém květnu vrací sucho, není na třetině území

Jelikož v minulých dnech byly srážky rozložené na území republiky velice nerovnoměrně, je mapa sucha poměrně \"skvrnitá\". Vyplývá z ní, že dostatek vláhy je v pásu podél českomoravské hranice, vlhčí místa jsou podél hranice se Slovenskem, ve východní části Středočeského kraje, v Krušnohoří či v pásu podél Šumavy.

Dlouhodobě panuje největší sucho v Poohří, západní části středních Čech, dále také v severnějších částech Moravskoslezského kraje, na horním toku Moravy, na pomezí Břeclavska a Znojemska, v jižních Čechách východně od Vltavy a také na Pardubicku a v Podkrkonoší.

V dalších dnech se má situace zhoršovat. Míra sucha se měří v hloubce do jednoho metru a jde o relativní údaj aktuální vlhkosti k průměrné vlhkosti za roky 1961 až 2010.

Výrazné regionální rozdíly lze sledovat i v hlášení zemědělců pro portál. Zatímco někteří vidí situaci nadějně, jiní pozorují velké dopady sucha na výnosy polních plodin, ale i ovoce a vína. Na jižní či střední Moravě navíc hlásí extrémní výskyt hrabošů, kteří žerou úrodu ve velkém. Tropické teploty a slabé červnové srážky navíc na mnoha místech rychle odebírají květnovou vláhu a předpověď slibuje i nadále vysoké teploty a pouze bouřky.

Podle odhadů výnosů se očekává u řepky snížení výnosů vlivem sucha nad 20 procent zhruba na polovině území, v několika okresech se očekává snížení úrody až o 40 procent. Jedná se například o Plzeňsko, Náchodsko, Trutnovsko či Podkrušnohoří. Obdobná situace je i u pšenice a ječmene. Ztráty do deseti procent se předpovídají jen v jednotkách okresů.

InterSucho je projekt Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu a pomáhá zemědělcům při eliminaci dopadů sucha.