Předběžná výše škod na objemu sklizně v porovnání s pětiletým průměrem by měla činit asi 158 milionů korun. \"Z toho 134 milionů korun je škoda na jablkách a 24 milionů Kč je škoda na ostatním ovoci včetně jahod,\" řekl ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Škoda za dalších přibližně 50 milionů korun vznikne podle něj na kvalitě ovoce, a to zejména u jádrovin. Roční hodnota ovoce sklizeného českými sadaři se v posledních letech pohybuje kolem 1,3 miliardy korun.
Největší propad sklizně bude u jablek. Měla by meziročně klesnout o 22 procent, tedy o 32.000 tun na 112.830 tun. Proti pětiletému průměru by sklizeň jablek měla klesnout o 14 procent.
Mrazy letos poškodily ovocné sady ve dvou vlnách. První vlna přišla mezi 12. až 19. dubnem. \"V tomto období byly na Moravě peckoviny v plném květu, v Čechách na začátku květu. Teploty se pohybovaly od minus dvou do minus pěti stupňů Celsia a působení mrazu bylo na mnoha místech i pět až osm hodin,\" uvedl Ludvík. Druhá vlna mrazů zasáhla sady od 5. do 9. května. Na Moravě již byly všechny ovocné stromy po odkvětu a v Čechách dokvétaly jabloně. Teploty se nejčastěji pohybovaly od minus 0,5 stupně do minus 3,5 stupně a mráz působil nejčasněji od dvou do pěti hodin.
Škody z mrazů jsou podle Ludvíka lokální, nejsou plošné. \"V některých oblastech jsou však podniky i se škodou na produkci ve výši 80 procent. Největší škody jsou v severních, západních a středních Čechách a v oblasti východních Čech,\" řekl Ludvík. Na Moravě jsou částečné škody v okresech Kroměříž, Brno-venkov, Znojmo a Olomouc. Lokální škody podle ovocnářů nelze vyloučit v žádném z okresů v ČR.
Proti prvním odhadům škod těsně po mrazech se ukázalo, že vyšší škody jsou u jablek a o něco nižší u ostatních druhů ovoce. \"Důvodem je to, že mrazová vlna negativně působila zejména v oblastech, kde se nejvíce pěstují jablka. Pokles produkce vlivem mrazů byl zaznamenán také u višní, rybízů, broskví, třešní a jahod, lokálně nelze vyloučit škodu ani u jiných druhů,\" řekl Ludvík.
Škody na kvalitě jsou u jablek a u hrušek, u nichž se předpokládá průměrná sklizeň. \"Kvalitativní poškození se projevuje silnou rzivostí slupky, prasklinami a deformacemi plodů. Takové ovoce lze uplatnit jen na zpracování,\" uvedl Ludvík.
Ovocnáři míní, že někteří pěstitelé by se mohli dostat do existenčních problémů. \"Složitá ekonomická situace ovocnářských podniků v posledních pěti letech v souvislosti s propadem cen ovoce po zavedení ruského embarga neumožňuje vytvářet vnitropodnikové rezervy ke krytí ztrát klimatickými jevy. I menší propady produkce mohou způsobovat existenční potíže,\" řekl Ludvík. Problémy se dají čekat u podniků, u nichž je ovocnářství jediným zdrojem příjmů.
O případných kompenzacích za škody z mrazů již ovocnáři jednali s ministerstvem zemědělství. \"Ministerstvo přislíbilo poskytnout kompenzace na nepojistitelné riziko, kterým je jarní mráz, a to těm pěstitelům, kteří splňují podmínky dané evropskou legislativou,\" řekl Ludvík.
Poslední velké poškození ovocných sadů mrazy přišlo v roce 2017. Tehdy jarní mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v ČR a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň se propadla na hluboce podprůměrných 119.310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka.
Nižší sklizeň ovoce v ČR než v roce 2017 byla v novodobé historii českého ovocnářství jen v roce 2011, kdy se ho sklidilo 101.249 tun. Důvodem tehdejšího propadu byly také mrazy. Mrazy významně poškodily české ovocnáře i v roce 2016, ztráty na tržbách byly kolem 400 milionů korun. Za škody z mrazů z let 2016 a 2017 dostali ovocnáři od státu kompenzace dohromady 165 milionů korun.
Vývoj sklizně ovoce v produkčních sadech v letech 2008 až 2019: 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019-odhad k 15.červnu jablka 144.993 103.304 79.134 117.897 120.602 130.902 155.640 126.434 101.844 144.888 112.830 hrušky 5866 3482 3103 5774 7437 3758 10.002 6643 4043 7120 6829 třešně 2595 1851 1519 1323 1590 2030 2306 2706 1925 2659 2288 višně 6891 3472 5825 4340 5486 5227 5847 5190 4141 6774 5137 meruňky 4209 1031 2440 904 3556 1871 2210 662 811 1926 2239 broskve 3038 1717 1839 1465 1888 893 1282 268 428 959 729 švestky 7543 4218 5741 3950 6536 5750 8742 6378 4319 11.518 8597 angrešt 0 0,8 0,02 0,6 0,7 1,64 2,11 1,31 1,63 1,57 1,81 rybíz 2919 1927 1630 2524 2095 2005 2385 1767 1746 1851 1478 maliny, ostružiny 36 15 20 28 14 25 46 51 50,1 125,7 169,7 celkem 178.090 121.019 101.249 138.205 149.205 152.464 188.462 150.100 119.310 177.821 140.297
Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Zdeněk Rychtera dr