Co vám o důchodu neřekli?

Nárok na přiznání starobního důchodu není při dosažení důchodového věku automatický, bez získání potřebné minimální doby pojištění nemůže být starobní důchod přiznán. Minimální doba pojištění se v posledních letech postupně zvyšovala z 25 let na aktuálních 35 let. Žadatelé o starobní důchod v roce 2019 musí tedy získat minimálně dobu pojištění v rozsahu 35 let, aby mohli státní důchod pobírat na účet. Na druhou stranu nikdo nemá povinnost do starobního důchodu odejít. Status „důchodce“ však neznamená žádná pracovní a příjmová omezení.

O důchod se stará každý sám

Důchodové záležitosti za zaměstnance nevyřizuje zaměstnavatel. Žádost o důchod si podává na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení každý občan sám. Česká správa sociálního zabezpečení vypočítává důchod dle údajů, které má k dispozici. Každý občan si může průběžně údaje v databázi ČSSZ kontrolovat a aktivně řešit případné nesrovnalosti, např. zasíláním „Informativního osobního listu důchodového pojištění“.

Důchodový věk se mění

V Česku se důchodový věk postupně zvyšuje na 65 let, tento důchodový věk bude dle aktuálně platné legislativy platit bez rozdílu pro všechny lidi narozené v roce 1972 a později.

• Pro muže a bezdětné ženy a ženy, které vychovaly jedno dítě, platí důchodový věk 65 let již od ročníku narození 1965 a mladší.
• Ženy, které vychovaly dvě dítě, mají aktuálně důchodový věk 65 let od ročníku narození 1966.
• Ženy, které vychovaly tři a čtyři děti, potom od ročníku narození 1969.
• Pouze ženy, které vychovaly pět a více dětí, mají důchodový věk 65 let až od ročníku narození 1972 a mladší.

Aktuálně platný důchodový věk dle zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. se však může v budoucnu změnit, velmi pravděpodobně dojde ke zvýšení důchodového věku, stejně jako se tomu děje v řadě vyspělých zemí světa.

Počítají se rozhodné příjmy od roku 1986

Měsíční částka starobního důchodu závisí nejenom na získané době pojištění, ale i na výši rozhodných příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v produktivním životě. Ve výpočtové formuli se přitom hodnotí příjmy již od roku 1986. Měsíční částka starobního důchodu nezávisí pouze na příjmech např. v posledních 10 letech před odchodem do důchodu. V praxi mohou mít tedy lidé s nižšími příjmy v předdůchodovém věku vyšší státní důchod než lidé s vysokými příjmy v předdůchodovém věku, a to právě s ohledem na dlouhé hodnocené příjmové období.

Předčasný důchod bude častější

S ohledem na prodlužování řádného důchodového věku bude v budoucnu ještě více lidí odcházet do předčasného důchodu, než je tomu nyní. Předčasný důchod bude „nutnou volbou“ nejenom z pracovních důvodů, ale i ze zdravotních či rodinných důvodů.

Předdůchod nevyplácí stát

Při dostatečně vysokých vlastních úsporách v doplňkovém penzijním spoření je možné čerpat předdůchod. Výhodou je, že za předdůchodce platí zdravotní pojištění stát a toto období se hodnotí při výpočtu starobního důchodu jako vyloučená doba pojištění, proto nulový rozhodný příjem během čerpání předdůchodu nesníží osobní vyměřovací základ (tj. průměrnou měsíční hrubou mzdu za odpracované roky v současné hodnotě). Hlavním motivem čerpání předdůchodu je odchod až do řádného starobního důchodu a vyhnutí se předčasnému důchodu při nemožnosti pracovat až do dosažení řádného důchodového věku. Předdůchod však nevyplácí stát, proto lze případně v předdůchodu pracovat, podnikat nebo dokonce i odejít do předčasného důchodu.

Také si přečtěte: 

• Jak se vyplácí důchody
• 12 věcí, které vědět o žádost i důchod