Rozhovor: Jak vypadá vymáhání dlužných mezd přes úřad práce v praxi

44 % všech začínajících startupů nepřežije první 4 roky podnikání. Své o tom ví i zaměstnanci jednoho technologického pražského startupu, kterým zaměstnavatel přestal vyplácet mzdy od února 2019. Jaké tedy mohou být důsledky práce ve startupu, na co máte jako zaměstnanci vůbec nárok a jak postupovat, když se zaměstnavatel dostane do platební neschopnosti?

Kolik měsíců vám zaměstnavatel nevyplácel mzdu a jak vás o celé situace informoval?

Poslední výplatu za leden jsme na účet dostali 15. února 2019. Té únorové už jsme se v březnu bohužel nedočkali. Od vedení firmy chodily v nepravidelných intervalech e-mailové zprávy, kde jsme byli ubezpečeni, že výplaty určitě dorazí. Jen se bohužel neví kdy. Firma se dostala do finanční tísně, kdy nebylo nejen na výplaty, ale odkládaly se také platby povinných odvodů na zaměstnancích, zpožďovaly se platby externím dodavatelům apod.

Vedení firmy se snažilo celou situaci udržet co nejdéle ve stavu „naděje“ prostřednictvím informací, že se do firmy chystá vstoupit nový investor nebo že se shání peníze pomocí dluhopisů apod. Celá komunikace měla velmi manipulativní ráz a docházelo k cílenému zatajování informací.

Vyzvali jste zaměstnavatele písemně k uhrazení výplaty?

Zákoník práce vám dává jako zaměstnanci jasná práva, co v takové situaci můžete dělat. Dozvěděli jsme se, i po dohodě s advokátkou, že prvním krokem v naší situaci by měla být písemná výzva k úhradě dlužné mzdy. Na tuto výzvu náš zaměstnavatel ale bohužel nijak nereagoval. Naopak celá situace začala směřovat k tomu, že se vedení chystalo propouštět část týmu a ty, které si firma chtěla ponechat i nadále, chtělo vedení převést na IČO kvůli úspoře nákladů.

Zároveň části firmy, která měla být propuštěna, byl nařízen home office do odvolání. Nicméně druhá část našich kolegů, která měla v práci na projektech pokračovat, tento home office neměla a normálně chodila nadále do kanceláře.

Zdroj: Pixabay

Neuvažovala jste o ukončení pracovního poměru?

Situace ve firmě se měnila ze dne na den a bylo těžké se v ní zorientovat. Bylo nám doporučeno, že si máme začít shánět novou práci, protože se vedení chystá propouštět. Ale všechny informace nepřicházely z oficiálních zdrojů, tedy od vedení, a proto jsme byli ve složité situaci, zda-li věřit vedení, které nás ubezpečovalo, že firma tuto krizi přežije, anebo vzít rozum do hrsti a začít jednat ve svém vlastním zájmu.

Některým zaměstnancům byla nabídnuta dohoda o rozvázání pracovního poměru, někteří skončili ze dne na den ve zkušební době, někteří podali okamžitou výpověď ze strany zaměstnance podle § 56 č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a někteří dostali výpověď z reorganizačních důvodů.

Poslední dvě zmiňované skupiny lidí by měly mít nárok na odstupné nebo náhradu mzdy, které jim dokonce ve výpovědi byly přiznány. Jenže my jsme věděli, že když není na výplaty, těžko bude na vyplacení odstupného nebo náhrad, ale měli jsme to potvrzené písemně, a to se posléze ukázalo jako zásadní fakt.

Jaké možnosti vymáhání mzdy jste zvažovali?

Zvažovali jsme dvě možnosti. Za prvé soudní spor s tím, že jsme si byli vědomi toho, že firma nemá v podstatě žádný majetek a soudní spor by nás stál tisíce korun a pravděpodobně bychom stejně své pohledávky zaplaceny nedostali. Anebo druhá možnost byla podat na firmu insolvenční návrh jako bývalí zaměstnanci a věřitelé.

Po doporučení z bezplatných konzultací u právníků z úřadů práce, kteří nám doporučili v naší situaci jednoznačně možnost druhou, jsme se tedy rozhodli podat insolvenční návrh. Důvod byl jednoduchý. Pokud totiž jako věřitel a bývalý zaměstnanec podáte návrh na krajský soud, ve kterém má firma sídlo, nejenže za podání nic neplatíte, ale navíc máte nárok na náhradu dlužných mezd podle Zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Jak se k celé situaci postavili vaši kolegové z firmy?

Část našich kolegů ve firmě zůstala a opravdu přešla na IČO a část dala výpověď nebo sama odešla na dohodu. Každý z nás měl velmi odlišné informace a už bylo na každém z nás, jak se k tomu postaví.

Proč jste zvolili právě insolvenční návrh?

Po pečlivém pročtení insolvenčního zákona jsme se ještě obrátili na doporučenou bezplatnou právní poradnu, která je zveřejněna na webu Ministerstva spravedlnosti. Sami jsme si na internetu dohledali již podané insolvenční návrhy, které jsme si vzali jako vzor a podle naší situace si připravili vlastní insolvenční návrh.

Díky dalším pár telefonátům jsme měli to štěstí a dostali jsme kontakt na právníka, který dělá insolvenčního správce. Ten nám zdarma náš insolvenční návrh doplnil a upravil podle zákonných požadavků. Tento návrh, jehož přílohou jsou mimo jiné další dokumenty, jako jsou pracovní smlouvy, výpovědi, výplatní pásky atd., jsme podali na krajský soud. Poté nám už nic nebránilo si zažádat o vyplacení dlužných mezd u Krajské pobočky úřadu práce pro Prahu.

Pomohl vám nějak s vymáháním mzdy úřad práce?

Každá pobočka úřadu práce má pracovně-právní poradnu. Na tyto právníky jsme se proto obrátili i my v místě svého trvalého bydliště. Určitě je to skvělý způsob, jak zjistit alespoň základní informace v této nestandardní situaci. Nicméně spousty dalších informací jsme si museli načíst a dohledat sami.

Jaké dokumenty jste potřebovali k žádosti o vyplacení dlužných mezd?

Museli jsme doložit pracovní smlouvu, výplatní pásky za měsíce, za které jsme požadovali náhradu mzdy, což je v tomto případě maximálně 3 měsíce před nebo po vyhlášení insolvence. Dále výpověď nebo dohodu o ukončení pracovního poměru a zápočtový list.

Pro nás bylo nejdůležitější podat insolvenční návrh do konce května, protože jedině tak bychom ještě měli mít nárok na náhradu mzdy za únor.

Je nějaká limitní částka, kterou si lze nárokovat?

Maximální výše náhrady dlužné mzdy od úřadu práce je od 1. 5. 2019 je 47,827 Kč čistého.

Další dlužné mzdy, které jsou nad tímto limitem, je nutné řešit pomocí přihlášky pohledávky v insolvenčním řízení. Celkem vám tedy za vybrané 3 měsíce může být přiznáno až 143 481 Kč.

Důležitá je ale také součinnost zaměstnavatele, kdy ho ÚP vyzve k potvrzení dlužných závazků vůči zaměstnancům a ten tyto závazky musí potvrdit písemně anebo přes datovou schránku.

Jak vypadá situace ve firmě dnes?

Nevíme, jak jsou na tom ostatní kolegové, ale za sebe můžeme říci, že se nám úspěšně podařilo dodat veškeré podklady na úřad práce a dokonce nám již před pár dny byly vyplaceny zákonné náhrady dlužných mezd.

Určitě stojí za to si přečíst, jak zákoník práce, tak i insolvenční zákon, zapátrat na internetu, zvednout telefon a ptát se. Samozřejmě samo se „to“ neudělá, a proto je třeba trochu odhodlání. Ale i v tak bezvýchodné situaci můžete dostat alespoň část svých závazků od státu, a to se podle nás určitě vyplatí zkusit.

---

Čtěte také:

• Kdy máte nárok na odstupné?
• Jaké jsou sankce pro firmy za neplacení pojistného?