\"Velice teplý a suchý rok 2018 svědčil vysoké výrobě elektřiny ze solárních elektráren, malé vodní elektrárny naopak zaznamenaly velice nízkou výrobu,\" píše OTE ve své roční zprávě.
Většina podpory podle OTE mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,7 miliardy korun, meziročně o 1,2 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,2 miliardy korun, bioplynové stanice asi sedm miliard korun, biomasa 3,6 miliardy korun a vodní elektrárny 1,8 miliardy korun.
Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), a to 2,1 miliardy korun, a druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů - řádově nižší stovky milionů korun.
Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom na přelomu desetiletí. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že mezi lety 2009 až 2012 byla návratnost investic do fotovoltaických elektráren v ČR zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let. Dodal, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun.
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Stát v posledních letech každoročně přispívá z veřejných peněz dotací 26,2 miliardy korun, zbytek zaplatí převážně spotřebitelé ve fakturách za elektřinu.
Dotace na takzvanou zelenou energii tvoří převážnou část výdajů z rozpočtové kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu. Pro rok 2020 je na ně v návrhu státního rozpočtu vyčleněno 27 miliard korun, ve stejné výši je plánována dotace také pro roky 2021 a 2022.
Poskytnuté příspěvky podporovaným zdrojům energie v ČR od roku 2006 (v mld. Kč): rok výše 2006 1,10 2007 1,47 2008 1,91 2009 2,62 2010 9,11 2011 32,15 2012 35,71 2013 37,46 2014 40,59 2015 43,51 2016 43,02 2017 45,45 2018 46,13
Zdroj: ERÚ, od roku 2013 OTE.