Jak zvládnout hospodaření s penězi ve dvou?

Před sto lety to bylo trochu jednodušší. Manželky se staraly o domácnost a děti, manžel vydělával a v důležitých finančních věcech rozhodoval. Naopak o domácí finance se starala manželka. Tak to fungovalo jako obecný status, společnost s tím byla spokojena, nikdo se ničemu nedivil. Po II. světové válce se ale ženy emancipovaly a chtěly se také uplatnit v zaměstnání. Vzdělávaly se, měly vedoucí funkce, na domácnost měly méně a méně času. Začala doba osvobozené domácnosti, polotovarů a čistých kuchyní, které náhle neměl kdo používat.

Ďáblovo dědictví

Ženy v 60. a 70. letech minulého století také samozřejmě vydělávaly. Těch ředitelek podniků nebylo sice zdaleka tolik jako dnes, ale na samostatnost a nezávislost to stačilo. Dramaticky to změnilo pohled na rodinné finance. Manželé se ženili s pocitem, že hlavní pohonnou silou rodinné jednotky budou oni. Donesou domů balík peněz, kterého se ujme manželka, a oni se vrátí do svého světa, kde je stále plná lednička, vyžehlené kalhoty a útulný byt. Manželka tuto zděděnou roli statečně plnila. Krom toho měla taky svou práci, která ji bavila, a chodila pro děti do školky a možná i na nákupy.

Pokud je někde a na něco příliš velký tlak, je jen otázka času, kdy to celé praskne. Za „to“ si můžete doplnit téměř cokoli, funguje to univerzálně. Mohl to být románek manžela se sekretářkou, nebo toho měla manželka právě tak dost, došlo ke vzpouře. Ona odjela za matkou, podala žádost o rozvod. On dlouho nechápal, co se stalo. Pak se seznámil s tím, kolik stojí chleba, šunka, kde platit elektriku a nájem. O finance se dřív nestaral a teď bylo vše na něm. Navíc alimenty – moc mu koncem měsíce nezůstalo. Dědictví, že se o peníze stará manželka a rodinu pohání výplatou manžel, přestalo platit.

Jak tedy na to?

Pokud se rozhodnete žít ve dvou, měli byste být asi naprosto otevření a vzájemně si říct, jak si to finančně představujete. Nebojte se taky zeptat kamarádů a známých. Výsledná varianta by opět měla být prodiskutována a oběma schválena.

Dá se předpokládat, že oba nemáte zcela totožné příjmy, odkud by se ukrojil stejný díl, ze kterého by se například platilo vše společné – domácnost, zábava, dovolená a podobně. Můžete se tedy dohodnout, že každý bude platit jinou skupinu výdajů. Jeden zábavu, energie, a dovolenou, druhý partner domácí výdaje.

Nebo si můžete určit poměr výdajů vzhledem k příjmu. Variantou je i přesná suma stržená z výplaty jednoho i druhého, která se uloží na společný účet. Ten se doporučuje, protože oba partneři mají přehled o rodinných financí a mohou lépe plánovat.

Tady je to už jen moje

Stejně jako se doporučuje mít společný účet, je taky dobré, aby měl každý z partnerů svůj soukromý účet. Tam si může ukládat peníze na své koníčky a zábavu, které se věnujeme sami. Určitě byste neměli pokukovat po partnerově účtu a potajmu zjišťovat, kolik tam má a za co utrácí. Ke vztahu patří důvěra a ponechání jisté volnosti. Už jsme přece zmiňovali, že velký tlak vede nevyhnutelné vzpouře. Pokud bude partner chtít, jistě se svěří.

Pozor na dluhy

Už jsme také umínili, že ke společnému hospodaření patří také otevřenost. Přiznejte všechny případné dluhy, ale neočekávejte, že vám od nich partner automaticky pomůže. Stůjte na svém, že je vypořádáte sami, existuje přece konsolidace půjček nebo jejich refinancování. Jestliže vám partner nabídne pomoc, berte to jako půjčku. Nikdy nevíte, co se může stát a nebudete vydíratelný.

Ani společná velká půjčka, třeba hypotéka, by neměla být velkým problémem. Jistě, každé druhé manželství se u nás rozvádí, ale ani když se rozejdete, neznamená to, že byste se nemohli dohodnout, třeba na společném splácení a pozdějším pronájmu nebo prodeji nemovitosti. Vše si nakonec můžete ošetřit v manželské nebo předmanželské smlouvě.

TIP: 19 zvláštních způsobů, jak ušetřit