Můžeme si vymyslet perfektní náplň dnů volna a naplánovat si je. Ale pak se taky může stát, že nám šéf řekne, že v námi zvoleném termínu dovolenou nedá, protože nás potřebuje mít v práci. Protože si třeba už před námi o volno řekli další dva kolegové. No jo, ale my už jsme na dovolenou složili zálohu. Co teď?
Co je dáno?
Nárok na dovolenou máme čtyři týdny podle zákoníku práce, někteří zaměstnavatelé nabízejí dokonce pět týdnů, což může být extra zakotveno například v pracovní smlouvě. A pokud tu zkušenost nemáte, jistě tušíte, že termín dovolené se musí předem domlouvat s vedoucím, který je v našich očích zástupcem zaměstnavatele. A ten je podle zákoníku práce určující osobou při schvalování volna.
Není ale zas tak všemocný, protože zákoník práce také říká, že se při rozhodování o dovolené musí přihlížet nejen k zájmům zaměstnavatele, tedy aby byl zajištěn chod podniku, ale také pokud možno vyhovět potřebám zaměstnance. Krom toho musí být rozvrh dovolených zaměstnancům veřejně dostupný, a ještě před jeho definitivním dokončení musí být projednán s odboráři a zástupci zaměstnanců. To se vztahuje samozřejmě také na podniky, které zaměstnancům umožňují pět týdnů dovolené. Zaměstnavatel pak nejméně 14 dnů před prvními termíny dovolených musí jejich plán zpřístupnit, např. vyvěšením na nástěnku, umístěná na interní web firmy a podobně.
Také si přečtěte: Jak velká dovolená se dává ve světě
Nedostal jsem volno
Jsou známy případy, kdy si lidé koupí v akci úžasnou dovolenou. I přes slevu dost drahou, ale s úžasnou destinaci. Když nabídku viděli, ztratili kontakt s realitou a ihned zakoupili. V práci pak měli odůvodněný strach, že jim šéf volno nedá. No, a nakonec skutečně nedal a měl na to právo.
V praxi bývá běžné, že zaměstnavatel vychází zaměstnanci vstříc, ale posledním v procesu schvalování je on, a pokud by nepřítomnost pracovníka ohrozila chod podniku, pustit ho nemůže. A pracovník žádnou finanční kompenzaci za ztracenou dovolenou nedostane, nemá na ni nárok, protože chybu udělal on. Nakonec to ale dopadlo dobře, protože šéf mu poradil, ať se domluví s jiným kolegou na zástupu. To se podařilo a na dovolenou nakonec odjel. Nespoléhejte se na to, ale určitě je dobré se mezi sebou v pracovním kolektivu alespoň domluvit.
Podobně to mají ženy, které vychovávají menší děti samy. Školky totiž bývají o letních prázdninách jeden měsíc uzavřené a děti jsou doma. Pokud je nemá kdo hlídat, měla by s nimi být jejich matka. Ani zde není zákonně nic upraveno, samoživitelky nemají automaticky nárok na dovolenou, když se školka zavře. Opět záleží na domluvě a zaměstnavatel by měl, a také to tak chodí, vyjít vstříc.
Co když nemůžu odjet
Čtyři týdny dovolené si nemusíte samozřejmě vybrat všechny najednou, ale jedno z pásem by mělo trvat alespoň 14 dnů. I to si ale můžete se zaměstnavatelem předem domluvit. Horší je, když před odjezdem na dovolenou například onemocníte, takže na ni nemůžete nebo nechcete odjet. Pokud nenastoupíte na nemocenskou, což mění situaci, pak musíte na dovolenou nastoupit. Kdybyste ale chtěli pracovat a nechat si raději dny volna proplatit, patrně na to zaměstnavatel nepřistoupí. On to udělat může, ale důvody musí být závažnější, než je například lehké nachlazení.
Zástupy a online za zvuku vln
Když někdo z pracoviště odjede na dovolenou, s železnou pravidelností musí agendu dovolenkáře také plnit ti, co v práci jsou. „Přidáš nám?“ ptají se šéfa. Může to udělat, ale není povinen odměnit za práci navíc, pokud je pracovní činnost relaxujícího stejná jako práce lidí v kanceláři.
Může se také stát, že ležíte u moře, zazvoní mobil a šéf volá, že se musíte vrátit, protože se někdo z kanceláře roznemohl. No a vy si sednete s rodinou na nejbližší letadlo a fičíte do práce. Útěchou vám může být, že zaměstnavatel musí veškerou škodu proplatit.
Že jsem ten mobil bral, říkáte si cestou na letiště. Zákoník práce neřeší, zdali je povinné být v kontaktu s šéfem o dovolené. Ale pokud to máte uvedeno v pracovní smlouvě, pak jste ho zvednout musel.
Také si přečtěte: Na jakou dovolenou máte nárok ve zkušební době