Radosti a starosti dědictví

Asi nejhorší obchody jsou ty, které se uskuteční v rodině. Nikdo není spokojen, všichni mají dojem, že jsou šizeni a mnohdy z toho bývají dlouhodobá nepřátelství. S dědictvím bez závěti to bývá podobné. Dědicové jsou tři a rodinný dům jeden. A tři názory na to, co s nemovitostí, a každý je jiný. Profit nemá nikdo, majetek chátrá.

Zdroj: Shutterstock

Proč nenapsal závěť?

Příbuzný měl na konci svých pozemských dnů několik možností projevit přání, co se stane po jeho smrti s jeho pozemskými statky. „Mohl s budoucími dědici sepsat dědickou smlouvu. Prostě by se sešli, on by jim oznámil své záměry, oni by mohli reagovat. Smlouva by byla sepsána a všichni by věděli, na čem jsou,“ vysvětluje brněnská advokátka Jana Hálová. Další možností je podle jejích slov závěť.

Sepsání závěti, tedy poslední vůle, vypadá jednoduše, ale někdy nastávají poměrně složité potíže. Pokud je totiž závěť napsána a uložena doma, oficiálně se o ní neví. A také se občas stává, že odkazující – zůstavitel napíše závětí několik, protože se mu třeba jeden z budoucích dědiců znelíbil a chtěl ho z poslední vůle vynechat. „Z toho jsou pak táhlé soudní spory, kde se dokazuje, která závěť je vlastně platná. Téměř nikdy nejsou spokojeni všichni,“ doplňuje Jana Hálová.

Také si přečtěte: Vše, co byste měli vědět o závěti

Doma napsaná závěť

Přesto však doma napsat závěť lze, jen je třeba se podle brněnské advokátky vyvarovat chyb. Jednou z nich bývají svědci. Ti nejsou třeba pouze tehdy, když je poslední vůle napsaná vlastní rukou a je jednoznačné, kdo ji napsal a podepsal. Nesmí chybět datum a podpis, jinak mohou nastat pochybnosti o její platnosti.

„Poslední vůle se ale dá samozřejmě napsat také na psacím stroji nebo počítači. Pak ji zůstavitel musí vytisknout a podepsat. To se ale musí stát za přítomnosti nejméně dvou svědků, kteří nesmějí mít žádné rodinné vazby k budoucím dědicům. Svědci se také musí vlastnoručně pod závěť podepsat,“ pokračuje doktorka Hálová.

Jana Hálová ale doporučuje, aby by v případě sepsání závěti vyhledán notář, který ji potvrdí. Budou tak vyloučeny chyby, které bývají v posledních vůlích sepsaných doma – například právě chybí podpis, datum, je odkazován cizí majetek atd. Když je závěť potvrzená notářem, pak je v případě zůstavitelovy smrti jasné, že dokument existuje a je právně platný.

Dědictví ze zákona

Pokud není k dispozici dědická smlouva ani platná závěť, dědicům připadne předkův majetek podle litery zákona. Dědicové jsou přitom rozdělení od těch nejbližších po nejvzdálenější do šesti kategorií. V té první jsou děti, manžel nebo manželka, kteří jediní mají privilegium dědit nejméně polovinu majetku, tedy například manžel půlku a dvě děti půlku rozdělí rovným dílem. Od druhé kategorie níže se dělí rovným dílem, což už v praxi přináší značné problémy, když je dědiců více. Pak bude nejspíš existovat více názorů, jak s majetkem naložit, kdo koho vyplatí a kolik dostane.

Advokátka Hálová v nadsázce tvrdí, že majetek bez závěti pro více dědiců je malá msta příbuzného, který se možná zhůry dívá na tahanice o peníze a dobře se baví. „Zcela nejlepší je sepsat závěť přímo u notáře. Je to naprostá jistota, že poslední vůle bude splněna. A pokud bude mít zůstavitel dojem, že do závěti nenapsal vše, nebo je tam zahrnut někdo, koho tam již nechce mít, může závěť doplnit, nebo zrušit. To vše samozřejmě opět za svědectví notáře, aby byla zaručena platnost poslední vůle,“ uzavírá advokátka.

Také si přečtěte: Kdy dědit a kdy darovat