Celkově je úroda zatím podobná té loňské, která byla taktéž postižená suchem, regionální a lokální rozdíly ale mohou být značné.
Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR sledují míru sucha v půdě do jednoho metru a určují ji jako poměr aktuální nasycenosti půdy a průměrné nasycenosti v daném období v letech 1961 až 2010. Zatímco před týdnem postihovalo extrémní a výjimečné sucho, tedy dva nejhorší stupně, 63 procent území, ráno v neděli se rozsah zmírnil na 27 procent. nejpostiženější zůstává prakticky celý Moravskoslezský kraj, okolí řeky Moravy v Olomouckém a Zlínském kraji, většina Ústeckého kraje, severozápad středních Čech a západní část Královéhradeckého kraje. Prakticky bez sucha je nyní velká část jižní Moravy, Žďársko či Šumava a Novohradské hory. Podle předpovědi by se měl rozsah sucha v dalších dnech mírně rozšiřovat.
Pro zemědělce je sucho devastující i proto, že jde o čtvrtý suchý rok během posledních pěti let. Extrémní poškození výnosů se ztrátou nad 40 procent hlásí sedláci aktuálně už z 11 okresů. Jde o zmíněné suché regiony a také o Břeclavsko, což potvrzují už první údaje ministerstva zemědělství o sklizni. Na Moravě, především jižní a střední, likvidují úrodu také hraboši. V některých místech dokonce zemědělci obilí raději zaorávají, protože se ani nevyplatí sklízet. Problémem bude také založení nových porostů vzhledem k tomu, že po polích jsou rozesety stovky mrtvých hlodavců. Jejich přemnožení jde na vrub právě několika suchým letům po sobě.
Zemědělci konstatují, že půda je bez vody a prašná i desítky centimetrů do hloubky, při podmítání se víří prach na stovky metrů daleko a někteří dokonce zmínili, že zasychají dokonce i kopřivy. Někteří zemědělci v pravidelném týdenním hlášení pro portál InterSucho nešetří sarkasmy a jeden z postiženého Lounska dodal, že \"po žních asi dobrou náladu mít nebudeme\".