Údaj zahrnuje veškerý dluh domácností, vlád a firem z finančního i nefinančního sektoru. Meziročně byl dluh rozvíjejících se zemí vyšší o 0,3 procenta. Podíl dluhu k HDP rostl za poslední rok z rozvíjejících se zemí nejrychleji v Chile, Koreji, Brazílii, Jihoafrické republice, Pákistánu a Číně.
Globální dluh v prvním čtvrtletí činil 246,5 bilionu USD (5,6 biliardy Kč), což bylo 320 procent HDP. Zůstal tak zhruba dva biliony dolarů pod rekordem z prvního čtvrtletí loňského roku, uvedla agentura Reuters.
V rozvinutých zemích měly hlavní podíl na vyšším zadlužení nové vládní dluhopisy, které zvýšily celkový dluh o jeden bilion USD. Největší růst podílu dluhu k HDP za poslední rok zaznamenaly Finsko, Kanada a Japonsko. Naopak u některých zemí eurozóny, jako je Nizozemsko, Irsko a Portugalsko, se zadlužení snížilo.
Celkový dluh Spojených států se proti prvnímu čtvrtletí 2018 zvýšil o 2,9 bilionu USD. Dostal se tak na rekordních více než 69 bilionů USD. Hlavním motorem růstu byl dluh vlády, varovná je ale situace i v případě amerických firem. Zástupce ředitele IIF Emre Tiftik ve zprávě upozornil, že dluh nefinančních společností v USA vystoupil na rekordních 75 procent HDP, což přináší obavy o zranitelnost firemního sektoru.