Průměrná velikost zemědělského podniku v ČR je nejvyšší v EU, jde právě o 133 hektarů. Francie by podle Guillauma chtěla na svém území zvýhodnit farmáře na jejich prvních 52 hektarech, což je tamní průměr. Oba ministři podle Tomana očekávají, že bude nutné řádově dvouleté přechodné období před nástupem nových pravidel.
S francouzským ministrem se Toman shodl, že je třeba zachovat evropský zemědělský rozpočet na stávající výši, aby se nezhoršil boj s klimatickou změnou, boj proti erozi či kontroly kvality potravin. Oba ministři nemají stejný náhled na stanovení maximálního limitu proplácení přímých plateb pro jednu farmu - ČR je pro dobrovolnost takového ustanovení, Francie je pro povinné limity.
O zavedení zvýhodněné platby na první hektary usiluje dlouhodobě například Asociace soukromého zemědělství. Podle jejího staršího vyjádření by měl být ale limit podpory nižší, končit by měl na 89 hektarech plochy.
Pravidla nové zemědělské politiky, která by více zvýhodňovala například ekologické přístupy, začnou platit od roku 2021, současná skončí v příštím roce. Pokud by bylo přechodné období dvouleté, znamenalo by to změnu výplat dotací od roku 2023.
V současnosti dostávají zemědělci v Česku na obhospodařovanou plochu a chov zvířat ročně zhruba 32 miliard korun. Převážná část peněz pochází právě z evropských fondů.