Češi se v oblasti odškodnění újmy na zdraví moc dobře nevyznají. Téměř polovina dotázaných respondentů netuší, co tvoří jejho největší část. Lidé se také často domnívají, že mají školy povinnost být pojištěné na 5x vyšší částku, než tomu ve skutečnosti je. Pokud mají Češi určit výši odškodného u konkrétního příkladu, výrazně ho podhodnotí. Ukázal to průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Vindicia. Celkem odpovídalo 1000 respondentů.
Mýtus 1: Největší část odškodnění tvoří bolestné
Jestliže se mi něco stane a získám odškodnění, jeho největší část bude tvořit bolestné. Takto se mýlí 41 % Čechů. “Lidé stále věří mnoha mýtům, které je zcela zbytečně připravují o peníze. Bolestné je sice součást odškodnění, ale zdaleka nebývá jeho nejpodstatnější částí. Nejvyšší částky klient zpravidla získá za snížení společenského uplatnění,“ říká Tomáš Beck ze společnosti Vindicia, která se odškodněním zabývá.
Co je bolestné?
Bolestné je náhrada za nemajetkovou újmu (bolest), která je vyplácena v penězích. Dříve byla výše bolestného určována na základě náhradové vyhlášky, ve které byly rozvedeny jednotlivé zdravotní ujmy a spolu s nimi i body. Např. povrchová rána kůže o délce 1 cm byla rovna 2 bodům, vymknutí ramenního kloubu bylo za 50 bodů. Každý bod se násobil 250 Kč.
Od 1. ledna 2014 by se výše bolestného měla odvíjet od úvahy soudce a dle § 2958 občanského zákoníku. Výjimku však tvoří pracovní úrazy a nemoci z povolání u příslušníků bezpečnostních sborů.
Co je kompenzace za ztížení společenského uplatnění?
„Jde o kompenzaci omezení, která přinesly následky zranění. Například to, že si poškozený musí najít jinou práci, nebo přišel o své milované koníčky,” vysvětluje Tomáš Beck.
Zdroj: Shutterstock
Mýtus 2: Školy musí být pojištěné minimálně na 150 000 Kč
Lidé se často spoléhají na systém a pak jsou nepříjemně překvapeni. “Čtyři z deseti respondentů se domnívají, že je škola povinně pojištěna minimálně na 150 000 Kč. Realita je úplně jiná, často jde o výrazně nižší částky, například jen o 30 000 Kč. Pokud se v takové škole dítě zraní, čekají rodiče nepříjemné tahanice,” říká Beck.
Mýtus 3: Není právo na uhrazení cestovních nákladů
Jen 15 % respondentů si myslí, že mají v rámci odškodnění právo i na uhrazení cestovních nákladů, kdy poškozeného navštěvovala rodina v nemocnici. Právě tato položka přitom bývá do odškodnění běžně zahrnuta.
Mýtus 4: Nelze získat vyšší finanční odškodnění kvůli posudku
Na výši odškodnění má zásadní vliv znění lékařského posudku, což správně určilo 85 % respondentů. Češi si ovšem často myslí, že jim nezbývá, než se s názorem lékaře smířit.
“Pokud se lidé domnívají, že je odškodnění neadekvátně nízké, mohou vybojovat výrazně vyšší částky. Třeba za pomoci expertů, kteří mají tým lékařů, kteří vypracují oponentní posudek. Konečné odškodné tak může z pár desítek tisíc překonat milion,” uvádí Beck.
Mýtus 5: Za vypracování posudku se vždy platí předem
I ohledně podobné spolupráce panuje řada nepravd. Dvě třetiny respondentů si myslí, že pokud se rozhodnou odborníky najmout, musí počítat s počátečními náklady. To je pravda jen u některých společností, jiné si berou určitý podíl až v případě úspěchu.
Nárok na odškodnění při dopravní nehodě: modelový příklad
To, jak Češi výši odškodnění podceňují, ukazují i výsledky malého pokusu. Lidé měli určit, na jaké odškodnění by měla nárok zaměstnaná a vdaná matka dvou dětí, která si při nezaviněné dopravní nehodě zlomila obě nohy. Většina tipujících částku výrazně podhodnotila.
20 % respondentů by jí přiznalo maximálně 50 tisíc korun. Čtvrtina by ženě uznala nárok na 50 až 100 tisíc. 37 % pak na částku mezi sto tisíci a půl milionem. “Úmyslně jsme modelový příklad založili na podobné situaci, kterou jsme řešili. Naše klientka přitom získala odškodnění přes milion korun. To, že by měla žena nárok na více než 500 tisíc korun, tipoval jen každý pátý Čech v průzkumu,” říká Beck.
Zdroj: VindiciaČtěte také: