Uhelná komise bude mít 19 členů, její vznik schválila vláda

Členy komise jsou dále zástupci ministerstev pro místní rozvoj, financí a práce a sociálních věcí, Českého báňského úřadu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, nevládních neziskových organizací s hospodářským, environmentálním a sociálním zaměřením, zástupci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, Poslanecké sněmovny a akademické sféry.

\"Hlavní ambice je, abychom si rozebrali jednotlivé spotřebiče uhlí, především velkou energetiku, to znamená elektrárny, teplárny. Podívali se na zdroje, podívali se na naše závazky, které vyplývají z pařížské dohody, z klimaticko-energetického balíčku Evropské unie, a udělali si určitý harmonogram, jakým způsobem by Česká republika měla postupně odstoupit od uhlí, to znamená, kdy bude ten konec doby uhelné,\" řekl dnes před jednáním vlády Brabec.

V aktualizované Státní energetické koncepci jsou podle Brabce jednotlivé scénáře, podle kterých by podíl energetiky založené na uhlí měl být v roce 2040 mezi deseti až 15 procenty. \"Ale děje se řada věcí. Zvyšuje se výrazně cena emisních povolenek. Samozřejmě vnímáme větší tlak z hlediska Evropské unie na omezování emisí, zvyšování závazků členských zemí,\" uvedl.

Z aktuálních údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států. Další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Největší výrobce elektřiny v Česku, společnost ČEZ, zopakoval, že chce být uhlíkově neutrální do roku 2050. To znamená, že množství oxidu uhličitého (CO2), které vyprodukuje, firma zároveň spotřebuje nebo zlikviduje. ČEZ zároveň tvrdí, že v roce 2050 nebude mít už v provozu žádnou uhelnou elektrárnu.

Analytici oslovení ČTK se shodli, že o budoucnosti uhlí v Evropě se už dávno nerozhoduje z ekonomického hlediska, ale jde převážně o politické rozhodnutí.