Podle Greenpeace má stanovisko závažné nedostatky a nezhodnocuje dostatečně vliv těžby a spalování uhlí na klima. \"Navíc je souhlas s rozšiřováním a prodlužováním těžby v přímém rozporu s mezinárodními závazky České republiky vyplývajícími z pařížské klimatické dohody. Z těchto důvodů pokládá Greenpeace rozhodnutí za nezákonné,\" uvedla organizace. Brabec by tak podle ní měl rozhodnutí úředníků ministerstva zrušit. Má 30 dní, aby se k podanému podnětu vyjádřil a sdělil, zda zahájí přezkumné řízení.
\"Přijde nám absurdní, že v situaci, kdy české lesy a pole decimuje vedro a sucho vyvolané klimatickou krizí a vědci hovoří o nutnosti bezodkladně začít snižovat emise skleníkových plynů, se v České republice byť jen uvažuje o dalším rozšiřování a prodlužování těžby uhlí. Navíc v situaci, kdy ministr Brabec představuje uhelnou komisi, která má - alespoň podle jeho dosavadních vyjádření - útlum těžby a spalování uhlí naplánovat,\" uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
V současné době je těžba v dole povolena do roku 2030. Ministerstvo uvedlo, že díky změně postupů a technologií v aktuálním záměru bude mít těžba i přes její prodloužení o pět let postupně nižší dopady na životní prostředí a veřejné zdraví oproti současnému stavu.
Severočeské doly, jimž doly Bílina patří, budou muset kvůli snížení hluku a prachu vybudovat například valy a vysázet zeleň, prašnost má snížit i nový pohon pásových dopravníků. Firma bude také muset do roku 2022 snížit množství prachu v ovzduší o devět tun ročně proti současnému stavu, a to nad rámec plánovaných protiprašných opatření.
K projednávání vlivů další těžby v Bílině na životní prostředí dostalo ministerstvo 4200 připomínek od veřejnosti. Podle ministerstva byla většina z nich podobná. Nesouhlasily obecně s vytěžením a následným spálením uhlí kvůli emisím skleníkových plynů a požadovaly posouzení spalování uhlí (nejenom vytěžení) ve vztahu ke klimatu.
Těžbu povoluje báňský úřad, který by se v případném řízení o povolení hornické činnosti musel vypořádat s dalšími zákonnými požadavky, včetně námitek obcí, vlastnickými vztahy k pozemkům, s dalšími stanovisky a vyjádřeními například od vodoprávního úřadu, orgánu ochrany ovzduší a krajské hygienické stanice.