Hraboše do koše aneb proč bychom je měli otrávit?

Minule jsme se podívali, na největší příkoří používání jedu Stutoxu-II a nyní se podíváme na jeho výhody:

• Kolik se ušetří?
• Kolik to bude stát?
• Jaké plodiny jsou v ohrožení?
• Hraboši v lidských sídlech - ohrožení?

Jedem s jedem na hraboše?

Zdroj: Shutterstock

Kolik se ušetří použitím rodenticidu?

Při použití tohoto rodenticidu se pravděpodobně zabrání škodám, které se budou pohybovat kolem jedné miliardy korun. Zemědělcům jde nyní hlavně o to ochránit ozim, protože letošní úroda obilovin je již sklizena.

Nicméně negativní externality (úhyny jiné zvěře, znečištění životního prostředí, úbytek dravců, kteří by na jaře lovili hraboše) nikdo zatím nevyčíslil a nejspíše to ani není možné.

Kolik to bude stát?

Náklady na plošné použití Stutoxu-II nebyly vyčísleny, ale zemědělci uvádí, že se by se pohybovaly v rámci desítek až stovek milionů korun. Deset kilo přípravku se cenově pohybuje kolem 1500 Kč až 1 800 Kč, pro velkopěstitele nejspíše bude ještě nižší.

Dávka Stutoxu-II je přibližně 2 kilogramy na hektar. Náklady jsou tedy přibližně 300 Kč na hektar, plus mzdové a další mzdové náklady. 

Tip: Chcete podespat petici proti plošnému užívání Stutoxu II proti hrabošům?

Kolik hrabošů uhyne?

Při správné aplikaci je účinnost rodenticidu Stutox-II až 95 %.

Samice hraboše může založit populaci až o 500 jedincích. Hraboš stejně jako další druhy hlodavců jsou známí svými gradacemi, kdy jednou za několik let (u hrabošů se udává 3 až 5 let) se namnoží do takové míry, že prostředí, ani dravci nedokážou jejich populace udržet na uzdě (gradace) a taková populace si doslova "vyžere své zdroje". Následuje prudký pokles populace.

V chudších letech dochází na podzim u hrabošů k infanticidě mláďat (zabíjení a požírání mláďat) na podzim, protože hrabošům chybí bílkoviny. Nicméně v extrémně vhodných letech (jako je letošní) se to nedaří. Navíc minulá zima i letošní jaro a začátek léta nahrál hlodavcům. Suché zimy v minulých letech zredukovaly vždy populaci hrabošů na minimum, protože holomrazy bez sněhu způsobily masivní úhyny v doupatech hrabošů.

Minulá zima byla ovšem poměrně bohatá na sněhovou pokrývku, která působí na hraboší populace jako izolace od mrazu a hrabošům se pod sněhem poměrně dobře daří překonávat toto nepříznivé období. Navíc sníh značně stěžuje práci predátorům, jenž jsou na hraboších přes zimu téměř zcela závislí (liška, sovy, sýčci). Predátoři se musí spoléhat výhradně na sluch a skákat do sněhu, což jejich úspěšnost lovu snižuje.

Stejný problém jako v Česku se řeší i v sousedních zemích. Na Slovensku tráví hraboše Stutoxem I předešlé generace. V Německu a Rakousku se může Stutox-II aplikovat pouze do nor stejně jako u nás.

Kde všude jsou přemnožení?

Hraboši jsou přemnoženi veskrze ve všech nížinách České republiky, kde již od jara způsobují značné hospodářské škody a zemědělci z jižní Moravy si na jejich přemnožení stěžují již od začátku léta. Z jara sice jejich stavy zredukovaly deště, ale teplé léto jim nahrálo.

Čtěte také:

Jsou v české vodě hormony a plasty

Českou zemědělskou krajinu trápí sucho a chemie

Řepka, dotace a lány - jsou to problémy?

Jaké plodiny jsou v ohrožení?

Nejvíce ohroženy jsou samozřejmě obilniny a pícniny, na které je hraboš, jako původně stepní druh, specializován. Dále jsou v ohrožení i kukuřice, řepa cukrovka, řepka či brambory, kterými nepohrdne při hledání vhodné potravy.

Budou se stěhovat na podzim do lidských obydlí?

Ano, je velmi pravděpodobné, že stejně jako další hlodavci i hraboši budou na podzim a v zimě hledat útočiště v lidských obydlích. I v létě pronikají běžně do zahrad, sklepů i hospodářských stavení na střední a jižní Moravě i v dalších lokalitách, kde bylo zaznamenáno jejich přemnožení.

Hraboš do domu - nemoc do domu?

Zemědělci tvrdí, že plošným použitím rodenticidu se sníží počet hrabošů, kteří se budou na podzim stěhovat k a do lidských obydlí a zde mohou být nebezpeční pro lidské zdraví. Hraboš (stejně jako ostatní druhy hlodavců a savců) jsou přenašeči řady nemocí. Hraboši mohou močí či trusem kontaminovat potraviny ve sklepech či na zahradě, hrozí zde tedy riziko, že na člověka přenesou řadu nemocí. Například myší mor, leptospirózu, salmonelózu nebo virus lymfocytární choriomeningitidy.

Při dodržování základních hygienických pravidel je ovšem přenos těchto nemocí nepravděpodobný.

Dotace jako klíč k vyřešení problému?

Ministerstvo zemědělství nejspíše nebude poskytovat dotace na úhradu škod způsobených hrabošem polním.

Zdraží se ceny obilí, řepky a dalších?

Ceny obilovin se netvoří u nás, ale řídí se dle evropských, respektive světových trhů. Tudíž se ceny obilovin nezvýší, což je pro zemědělce nevýhoda.

Je větší problém sucho, či hraboši?

Sucho a hraboši spolu souvisí, protože hraboši kvůli teplejšímu klimatu vystupují i do míst, kde dříve nebyli příliš hojní a navíc jim nízká úroveň srážek nahrává (kvůli zatopení nor). Nicméně sucho je mnohem větším problémem pro české zemědělství, nedá se otrávit, špatně se zastavuje, navíc politická prezentace dob minulých jej ignorovala (ODS s Václavem Klausem). Sucho ročně působí škody v řádech desítek miliard korun. Bohužel si na něj musíme zvyknout a snažit se zadržet co nejvíce vody v krajině.

Na jedné straně stojí zemědělci, kteří pro nás pěstují potraviny a na druhé straně ekologové, kteří se snaží zachránit poslední zbytky původní české zemědělské krajiny.

Měli bychom si přiznat, že těch hříchů na české krajině jsme my i naši zemědělci napáchali v průběhu posledních 70 let již tolik (rozorávání remízků, cest, scelování pozemků, odvodňování a vysušování polí špatnou skladbou, orbou i hnojením), že návrat k plošnému užívání rodenticidu by byl návrat k neslavným kořenům. 

Za hraboše jsou nejvíce vděční novináři, kterým tento drobný hlodavec pomohl zahnat okurkovou sezónu. Novináři se nemusí bát, o tomto tématu budou psát i v dalších letech, příští gradace hrabošů totiž nastane za 3 až 5 let.