Jak se zbavit hrabošů? Jaké jsou alternativy k jedům?

Minule jsme se podívali na výhody i nevýhody plošného používání rodenticidu Stutox-II na polích. Ministerstvo zemědělství zatím pozastavilo plošné používání Stutox-II.

• Jak se hraboši trávili dříve?
• Návrat dávných spojenců zemědělců do krajiny
• Pomůže příroda sama?
• Budoucnost s hraboši

Je Popelčina Rozárka v ohrožení?

Zdroj: Shutterstock

Jak se proti hrabošům brojilo dříve

Zemědělci se mohou chránit po staru - diskováním a hlubokou orbou, což je vhodné pouze na části postižených lokalit, protože na velké části území je půda natolik vysušená, že hloubková orba není možná (půdu by ještě více vysušila, například na Hané a jižní Moravě).

Zemědělci by se měli vrátit k organickým hnojivům, které pomáhají udržet vlhkost v půdě a umožňují právě hlubokou orbu, nicméně na částech republiky již nejspíše bude pozdě. Bohužel na organická hnojiva si často stěžují obyvatelé přilehlých obcí, protože hnůj zkrátka páchne, ale i to patří k životu na vesnici.

Dříve každý hospodář vážil, jaké plodiny poskládá na svých pozemcích. Nyní je velká část obhospodařované půdy v pronájmu a zemědělci se mnohdy opravdu nechovají jako řádní hospodáři, ale spíše jako těžaři. 

Při vhodném a pestrém hospodaření na půdě se dají počty hrabošů omezit (meziplodiny, víceleté pícniny), ale gradace hrabošů patří k přirozeným životním strategiím a dynamice tohoto druhu.

Nechat hraboše vyhladovět

Dalším vhodným managementem je nechat hraboše vyhladovět - tedy posekat nálety a trávu v okolí polí, ale hraboši nepohrdnou řadou dalších plodin (včetně mladých stromků, kukuřice či brambor). Bohužel právě meze a krajnice u cest a silnic je pro hraboše rezervoár, ze kterého se dobře šíří do krajiny.

Tip: Chcete podepsat petici proti plošnému užívání Stutoxu-II proti hrabošům?

Návrat dávných spojenců zemědělců do krajiny

Důležitá je také podpora přírodních omezujících faktorů - predátorů. V minulém článku jsme si uvedli, jak pestrá škála predátorů se živí hrabošem, bohužel řada z nich se již vyskytuje na území České republiky sporadicky a ostrůvkovitě. V minulém a tomto století poklesly stavy zejména ptačích lovců hrabošů (sýček, motáci) o několik desítek procent. Při monitoringu se nadměrný stav hrabošů odrazil právě u ohrožených sov v ČR (sýček, kalous pustovka), které vyvedly poměrné slušné množství mláďat (jež jsou právě na otravy velmi náchylná - slabé lovecké schopnosti a hlad mladou sovu přinutí vzít za vděk i polomrtvým hrabošem).

Zemědělci by se měli více podporovat návrat dravců a sov do krajiny. Stačí jim málo - osamělé stromy, bidýlka, křoviny (pro ťuhýky). A nadále spolupracovat na ochraně ohrožených druhů (omezovat technické pasti, otevřené nádrže s vodou, nezabezpečené roury a komíny, či hledat hnízda motáků před sklizní).

Jak jed působí na dravce a sovy?

Ovšem právě používaní jedů od 60. let a velká intenzita zemědělství se staly hlavní metlou pro mnoho dříve běžných druhů ptáků (sýčci byli téměř úplně vyhubeni a řada dravčích i sovích hnízd padne rukou bouchala nebo pod koly kombajnu). Důležité jsou stromy či bidýlka na okrajích polí a právě odstraňování starých stromů a cest zabraňuje dravcům i dalším predátorům k šíření a přežívání v zemědělské krajině.

V laboratorních testech s lasicí kolčavou a poštolkou někteří jedinci skutečně odmítali požít takto otráveného hlodavce. Jedná se o jed, který je při požití nechutný, jde ovšem také o to, kolik jedu do sebe daný predátor dostane. Na to ovšem neexistují žádné výzkumy.

Čtěte také:

Jsou v české vodě hormony a plasty

Českou zemědělskou krajinu trápí sucho a chemie

Řepka, dotace a lány - jsou to problémy?

Na hraboše s propan-butanem

Ekologičtí sadaři využívají na hraboše výbuchy propan-butanu v děrách. Jedná se o poměrně efektivní cestu k hubení (cca 70%), ale nejde použít na velkých plochách, protože je časově náročná.

Pomůže příroda sama?

Na konec léta a podzim je hlášeno ochlazení a deště, což může populace hrabošů značně zredukovat. Jak jsme již naznačili, tak ochrana predátorů může být cesta k mírnění gradací i do budoucna. Nicméně ne všichni predátoři jsou bráni jako zdravotní policie, ale jeden z největších hraboších nepřátel, liška, je brána jako škodná a je hojně lovena. Dle myslivců jsou lišky velmi přemnožené a roznášejí prašivinu. Nicméně na fotkách ulovených lišek jdou vidět většinou krásné kožíšky matek lišek i liščat.

Píseň o RodentiCidovi - alternativy Stutoxu-II

Na poli chemické ochrany se jako alternativa k Stutoxu používaly antikoagulanty, které byly také nebezpečné pro predátory i ostatní polní zvířenu. Při požití antikoagulantu zvířata déle umírají a pravděpodobnost jejich pozření predátorem je tedy vyšší. Naproti tomu Stutox-II příliš predátorům nechutná a rychleji se odbourává.

Otrava antikoagulanty byla doložena řadou studií i Státní veterinární správou (například rackové na Olomoucku).

Jaká je budoucnost?

Zemědělci kvůli přemnožení hlodavců přijdou o velkou část ozimů. Nicméně ani plošná aplikace rodenticidu by nemusela zabránit ztrátám, protože opravdu čelíme velké hraboší gradaci. Naopak sekundární otrava by mohla vyřadit predátory hrabošů, kteří přes zimu a na jaře likvidují hraboše ve velkém. Debata o hraboších otevřela otázku používání postřiků v krajině (které se používají opravdu ve velkém a jejich množství od 90. let značně vzrostlo) a také ústřední roli dravců, sov a dalších predátorů v krajině.

Nicméně gradace hlodavců po 3 až 5 letech tu byly, jsou a budou a na uzdě je dlouhodobě neudrží ani sebelepší jed, navíc lány polí připomínají měsíční krajinu a počty polních ptáků a hmyzu se smrskly na zlomek (o více než tři čtvrtiny).

Navíc šíření hrabošů nahrává systém hospodaření i globální změna klimatu (které způsobí ještě větší škody než hraboši) a zatím nejde příliš vidět to, že by zemědělci bojovali proti odtoku vody z krajiny, erozi půdy a nadále vidíme rozorané cesty, pole končící decimetry od krajnice, orby po svahu a nekonečné lány řepky a kukuřice.