Zisk ČEZ stoupl, podle finančního ředitele bude růst pokračovat

\"Pokud se nic zásadního nestane, tak bychom měli mít rok 2020 ještě o trochu lepší než rok 2019,\" řekl v dnešním rozhovoru s ČTK Novák. Vliv podle něj budou mít opět především prodejní ceny elektřiny, které dále rostou. Dodal, že firma by si měla polepšit z hlediska všech hlavních ukazatelů, tj. čistého zisku, provozního zisku před odpisy (EBITDA) i tržeb.

ČEZ dnes potvrdil, že v letošním roce ČEZ předpokládá zvýšení EBITDA na 57 až 59 miliard korun a růst čistého zisku, očištěného o mimořádné vlivy, na 17 až 19 miliard korun. \"Po třech kvartálech často ten interval někam posouváme, nebo zúžíme třeba už jenom na rozpětí jedné miliardy. Teď na to ještě není doba, máme za sebou i před sebou půl roku,\" uvedl Novák.

Za prvních šest měsíců letošního roku se výroba elektřiny ČEZ z tradičních zdrojů zvýšila o čtyři procenta na 30,8 terawatthodiny (TWh). Jaderné zdroje vyrobily o 0,3 TWh více. Výroba elektřiny z větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren dosáhla 1,2 TWh, což je meziroční nárůst o 19 procent.

Novák se dnes vyjádřil také k možnému prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady skupině Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Uvedl, že firmě ČEZ se v tuto chvíli jeví ze všech variant, které jsou k dispozici, za ekonomicky nejvýhodnější elektrárnu za domluvenou částku prodat. Podle dřívějších informací jde o dvě miliardy korun.

Předloni měl Tykač za elektrárnu nabízet deset miliard korun, dozorčí rada ČEZ ale prodej neschválila. Možnou transakci tehdy kritizoval mimo jiné současný premiér Andrej Babiš (ANO), v té době ministr financí. \"Jde o nižší částku, než byla nabízena, ale jsme také v jiném čase. Tehdejší částka není na stole,\" řekl dnes Novák. Jednání o Počeradech se podle něj v tuto chvíli neuskutečňují. O opci na prodej k roku 2024 musí ČEZ rozhodnout do konce letošního roku.

Odstavení uhelných zdrojů v Evropě obecně může podle Nováka uspíšit vysoká cena emisních povolenek. Podle údajů serveru Carbon Pulse cena povolenky aktuálně činí 26,70 eur (690 korun) za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry, ještě na začátku loňského roku přitom byla pod osmi eury (206,7 koruny). Povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky.

Mluvčí firmy Ladislav Kříž dnes ČTK řekl, že v loňském roce dal ČEZ na nákup emisních povolenek devět miliard korun, o rok dříve to bylo 3,5 miliardy korun. Část povolenek dostává firma podobně jako ostatní tuzemské energetické společnosti od státu zdarma, podíl se ale postupně zmenšuje. V roce 2017 to podle mluvčího bylo 30 procent, loni 20 procent a letos deset procent. Příští rok ČEZ přestane povolenky od státu čerpat úplně.