Primární rozpočet centrální vlády nezahrnuje obsluhu dluhu, hospodaření systému sociálního zabezpečení a rozpočty místních samospráv. Liší se tak od údajů, které sledují věřitelé Řecka, tedy Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Primární rozpočet ale naznačuje, v jakém stavu má země své finance.
Pro období leden až červenec vláda očekávala, že primární rozpočet skončí v deficitu 803 milionů eur. Skutečnost tedy prognózu překonala o 2,58 miliardy eur.
Čisté příjmy z daní činily 28,6 miliardy eur, což bylo o 2,1 miliardy eur více, než čekala vláda. Výdaje dosáhly 30,4 miliardy eur a proti odhadům byly nižší o 627 milionů eur.
Na letošní rok vláda očekává, že přebytek primárního rozpočtu dosáhne 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle cílů stanovených záchranným programem, na němž se Atény dohodly s věřiteli, by měl přebytek činit 3,5 procenta HDP.
Řecko od roku 2010 obdrželo záchranné úvěry v celkovém objemu 260 miliard eur (6,7 bilionu Kč). Poslední úvěrový program v objemu 86 miliard eur skončí letos v srpnu.