Ekonomika Hongkongu klesá, vliv mají i trvající protesty

Situace v Hongkongu, který se před více než 20 lety vrátil pod čínskou správu, se od konce druhého čtvrtletí zhoršuje. Nedávná blokáda letiště ochromila hlavní nákupní oblasti, přičemž Hongkong už předtím pociťoval dopady zpomalení hospodářského růstu v Číně. Vláda v Hongkongu proto ve čtvrtek představila soubor opatření na podporu ekonomiky za 19 miliard hongkongských dolarů (55,8 miliardy Kč) a snížila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na nulu až jedno procento. Dosud počítala s růstem v rozmezí dvou až tří procent.

V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,5 procenta, což je nejméně od finanční krize před deseti lety. V prvním čtvrtletí růst HDP činil 0,6 procenta.

Současné protesty se obracejí proti rostoucímu vlivu Pekingu, ale svůj díl viny na nich nesou i domácí elity, které nepodnikly dostatečné kroky proti sílící nerovnosti, uvedla agentura Reuters. Typický dělník si v Hongkongu loni vydělal v přepočtu zhruba 38.000 amerických dolarů (883.000 Kč), což odpovídá asi čtyřem procentům platu včetně odměn ředitele místního konglomerátu CK Hutchison.

Oficiální údaje zatím dopady nejnovější vlny násilí neodrážejí. Průzkum společnosti IHS Markit k podnikatelské aktivitě ale v červenci vykázal její šestnáctý měsíční pokles za sebou a propadl se na úroveň nejméně od března 2009. Vláda očekává, že v příštích měsících bude stagnovat vývoz, nebo ještě zeslábne.

Pouliční protesty mají dopad i na tržby velkých firem, jako je například Prada, Swatch, aerolinky Cathay Pacific nebo finanční ústav HSBC. Doplácejí na ně ale i velcí realitní investoři v Hongkongu, napsal server CNN Business.

Akciový trh byl zpočátku stabilní, ale jak se násilí stupňovalo, začal klesat. Snížil se také počet primárních veřejných nabídek (IPO) akcií a ty uskutečněné vynesly méně peněz, uvedla agentura Bloomberg.

Někdejší britská kolonie Hongkong už více než dva měsíce zažívá velké demonstrace, které začaly jako protest proti zákonu o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, ale časem přerostly v požadavek větší demokratičnosti politického systému a odchodu správkyně Hongkongu Carrie Lamové. Demonstranti se obávají, že zvláštní práva, která má Hongkong garantovaná do roku 2047, bude komunistická Čína dál omezovat.