\"Tahounem růstu byla hlavně domácí poptávka,\" uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Výdaje domácností vzrostly meziročně o 2,7 procenta, výdaje vládních institucí se zvýšily o 3,4 procenta. Příspěvek zahraniční poptávky k meziročnímu růstu HDP byl 1,1 procentního bodu.
Podle analytiků spotřeba domácností ztlumila vliv zpomalující německé ekonomiky. Právě slabý výkon německé ekonomiky a také brexit mohu být podle nich důvodem, proč ve zbytku letošního roku zpomalí i český HDP. Ve třetím čtvrtletí může ekonomickou aktivitu ještě do jisté míry udržovat předzásobování před brexitem. \"Čtvrté čtvrtletí ale bude pro firmy ve zpracovatelském průmyslu bez ohledu na formu či načasování brexitu poměrně těžké,\" uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Také ekonom Komerční banky František Táborský očekává ve druhém pololetí další zpomalení globální ekonomiky, které postupně stáhne i domácí ekonomiku. Analytici očekávají, že za celý letošní rok by růst české ekonomiky mohl pohybovat kolem 2,5 procenta.
Vývoj HPD ve druhém čtvrtletí sice odpovídá odhadům centrální banky, ale proti její prognóze se u jednotlivých složek poptávky vyskytly odchylky. K růstu HDP přispěl proti očekávání kladně čistý vývoz. Dynamika spotřeby vlády byla ve srovnání s prognózou ČNB lehce vyšší. Růst hrubé tvorby kapitálu naopak zaostal za odhady banky. Spotřeba domácností rostla ve druhém čtvrtletí nepatrně pomaleji, než předpokládala ČNB.
\"Zveřejněná data v souhrnu potvrzují vyznění stávající prognózy ČNB. Podle ní česká ekonomika letos vzroste o 2,6 procenta, přičemž růst HDP bude tažen všemi složkami konečné domácí poptávky,\" uvedl náměstek ředitele sekce měnové Luboš Komárek.