Podle odborníků si školkovného ještě mnoho rodičů nevšimlo. Krom omezení, že je může uplatňovat jen jeden rodič, pak také platí, že dítě musí žít s rodičem, který si slevu nárokuje, ve společné domácnosti.
Kolik můžeme získat?
Může také nastat situace, kdy dítě nevyrůstá ve společné domácnosti s rodiči, ale s babičkou a dědečkem, tedy prarodiči. V tom případě mají i ti na školkovné nárok. Bonus se ale vztahuje skutečně jen náklady, které jsou spojeny s umístěním ve školce. Nemůžete do něj zahrnout například stravu, nebo platby za další aktivity.
Kolik může činit výše školkovného? Vypočítává se ze sumy, kterou musel rodič (nebo prarodič) zaplatit, aby dítě ve škole umístil. Částka je ale omezena výší minimální mzdy u nás, která letos dělá 13 350 Kč.
Až tedy budete napřesrok vyplňovat daňové přiznání za rok 2019, můžete si snížit daňový základ až o částku 13 350 Kč. To mohou udělat i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kteří daní pomocí výdajových paušálů. Pokud vám daní výdělek zaměstnavatel, můžete mu přinést doklad o docházce dětí do školky a bude vám také přiznána sleva na dani.
Zdroj: Shutterstock
Kde může dítě školku navštěvovat?
Mateřská škola musí být státní, soukromá nebo firemní. Pak je možné školkovné ze zákona uplatnit. A nemusí být umístěny v České republice, sleva na dani by měla být uznána i v případě, že je potomek umístěn ve školce mimo území ČR, nebo například v registrované dětské skupině. To je alternativní forma péče o děti ve věku od 12 měsíců do 6 let věku. Pokrývá tak období jeslí i mateřské školy. Musí být registrována pod Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Výhodou dětské skupiny je, že nemusí být tak svázána předpisy a vyhláškami jako mateřská škola, které je kvůli tomu vyčítána nepružnost.
Pomalu vymíráme
Mladí lidé nicméně s pořízením dítěte dnes váhají. Společnost v současnosti nabízí mnoho forem vzdělávání, zahraničních stáží, a nakonec i pestrého si užívání života bez větší odpovědnosti k druhým. Dítě znamená značná omezení, navíc polovina nemanželských i manželských svazků končí rozchodem či rozvodem. Rodina nebo její založení nepatří podle psychologů mezi priority mladých lidí. Většina žen před třicítkou by děti mít chtěla, u mužů to jsou tři pětiny z nich. Hovoříme o plánech, nikoli o rozhodnutí.
V současnosti by ale česká společnost zvýšit porodnost potřebovala, optimální by bylo, kdyby se v každé rodině narodily tři děti, nejméně pak dvě. Na to se mladí lidé příliš nadšeně netváří. V současnosti je na jednu rodinu statisticky 1,7 dítěte. To znamená, že to ještě není úplná katastrofa, ale přece jen pomalu vymíráme.
Politika a porodnost
Situace už se začíná řešit i politicky, což znamená, že jednotlivé strany se snaží podpořit porodnost nejrůznějšími benefity. Vyšší důchod za víc dětí, finanční pomoc při opatření bydlení, nebo koupi automobilu, sleva na dani pro lidi s více dětmi nebo zavedení daňových bonusů při narození dítěte.
To se zkouší i jinde v Evropě, ale nikde to nemá větší efekt. V penězích to podle odborníků skutečně není. Lidé musí změnit svůj postoj a priority, založení rodiny a starání se o potomstvo by mělo být na předním místě. Pokud k tomu nedojde, nějaké drobné finanční benefity dosavadní bezstarostný život jen těžko nahradí.
Čtěte také: