Meziroční inflace v srpnu zůstala na červencových 2,9 procenta

Na meziroční zvyšování cen mělo největší vliv bydlení, nájemné z bytu bylo proti loňskému srpnu dražší o 3,9 procenta, vodné a stočné o 2,6 procenta a zemní plyn o 3,6 procenta. Druhý největší vliv na inflaci měly potraviny a nealkoholické nápoje, kde zdražily zejména brambory. Jejich cena byla proti loňskému srpnu vyšší o 38,2 procenta, v červenci byly ale brambory meziročně vyšší dokonce o 65,7 procenta.

Naopak o tři procenta klesly proti loňskému srpnu ceny oděvů. Zlevňování podle statistiků pokračovalo také v dopravě, kde se ceny pohonných hmot meziročně snížily o 1,9 procenta.

Meziroční inflace zůstane na poměrně vysokých úrovních podle ekonomů i ve zbytku letošního roku. Poměrně silný by měl být růst spotřebitelských cen i na počátku příštího roku v souvislosti s plánovaným zvýšením spotřebních daní. Následně by ale kvůli zpomalování ekonomiky a tím i pomalejšímu růstu mezd měla inflace postupně klesat, uvedli ekonomové.

\"Slabší růst světové ekonomiky povede i ke zpomalení růstu HDP České republiky a následně se zmírní i inflace. K viditelnějšímu zmírnění inflace v české ekonomice ale zřejmě doje až v průběhu roku 2020,\" uvedl i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. V závěrečné třetině letošního roku může podle něj inflace atakovat tříprocentní hranici.

Srpnová meziroční inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala v aktuální prognóze Česká národní banka. Uvedl to ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Odchylka od prognózy byla podle něj způsobena stejně jako v červenci vyšší než očekávanou jádrovou inflací, která nezahrnuje sezónní vlivy, vliv změn regulovaných cen či daňových úprav.