Základní úroková sazba ECB je už více než tři roky na nule, depozitní sazba činí dokonce minus 0,4 procenta. To znamená, že komerční banky musejí za uložení svých peněz u ECB platit.
Finanční trhy očekávají, že ECB dnes přinejmenším sníží depozitní sazbu o 0,1 procentního bodu na minus 0,5 procenta. Bylo by to první snížení od roku 2016. Téměř čtvrtina ekonomů v anketě agentury Reuters se však domnívá, že by depozitní sazba mohla klesnout až o 0,2 procentního bodu.
Řada činitelů ECB podle zdrojů podporuje také obnovení nákupů dluhopisů. To ale komplikuje negativní postoj některých severoevropských zemí. I tak většina ekonomů uvádí, že ECB oznámí návrat k takzvanému kvantitativnímu uvolňování měnové politiky, které zahájí v říjnu měsíčním nákupem aktiv za 30 miliard eur (777 miliard Kč). Je ale pravděpodobná také úprava pravidel nákupů dluhopisů vzhledem k nedostatku dluhu, který by splňoval požadavky centrální banky.
Předchozí program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím ECB napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur, centrální banka ukončila loni v prosinci.