I když nařízení zní na první pohled dost zoufale, a hlavně nejspíš přijde o dost dráž, když se vše propočítá, není to tak hrozné. Zjistíte, že většina nových domů se totiž podle nové vyhlášky již staví.
A a B, C už ne
Jak tedy musí nové domy vypadat, aby vyhověly novým požadavkům Evropské unie? Podle stavebního inženýra Tomáše Hýži se prostě bude stavět dál, jak se staví dnes. „Pokud domy dělíme na kategorii vyhovující a nevyhovující, pak do druhé jmenované patří dnes 15 % postavených domů. Zbytek by požadavkům Evropské unie vyhovuje,“ říká stavař.
Nově stavěné domy jsou již dnes montovány z kvalitních materiálů a konstrukcí, osazeny jsou velmi účinnými stroji a zařízeními, které se starají o malou či žádnou spotřebu domu. Jejich energetická náročnost je A, maximálně B, tedy vyhovují požadavkům. Zmíněných 15 % jsou C, to jsou domy stavěné postaru, z nevhodných materiálů a majitelé do nich například nakupují zařízení, které přísnějším energetickým normám nevyhovují.
„U větších budov to ale není nic nového, ty musely splňovat přísnější normy Evropské unie již od roku 2013,“ doplňuje inženýr Hýža.
Zdroj: Shutterstock
O pasivní domy bude stále zájem
Ti, kdo staví, nebo mají postaveno, ví své, těm ostatním možná trne úsměv na rtech. Začínají se totiž bát, že se jim stavba od příštího roku nebývale prodraží. Tak to ale podle Tomáš Hýži ve většině nákladů na stavbu není.
„Stačí se podívat na obvod domu a místa, kudy může unikat energie. Znamená to pořídit si kvalitní okna a dveře a samozřejmě nešetřit na izolacích. Stavba může být dražší řádově o desítky tisíc korun, ale v hodnotě celého projektu jsou to částky zanedbatelné,“ říká inženýr Hýža. Podle jeho slov si můžete vše vykalkulovat sami, ale pro schválení projektu vám musí energetickou náročnost spočítat certifikovaný odborník, který je státem oprávněn vydávat tzv. průkazy energetické náročnosti budov.
„Energetická náročnost domu se počítá z množství energie, které je nezbytné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy. Ta energie znamená zejména na vytápění, chlazení, větrání, vlhkost vzduchu, příprava teplé vody a také osvětlení,“ jmenuje stavař Tomáš Hýža. Doplňuje také, že vložené investice se sice nevrátí hned, ale v řádech až desítek let se navrátí v menších platbách za energie.
Podle dřívějšího vyjádření ministerstva průmyslu se tedy neočekává, že by ceny nových domů v roce 2020 razantně vzrostly, stejně patrně nedojde k poklesu zájmu o bydlení v pasívních domech, tedy stavbách s velmi nízkou až nulovou spotřebou energie.
Chcete stále „céčko“?
Možná, že se ještě najde někdo, kdo si přece jen bude chtít postavit rodinný dům v kategorii C, která bude od nového roku považována za nevyhovující. Ta možnost tady stále. Podle inženýra Hýži vlastně stačí podat žádost o vydání stavebního povolení do 31. prosince letošního roku. „Mnozí lidé si myslí, že určující je vydání stavebního povolení. Pokud si ale podají žádost ještě letos, mohou si postavit v klidu dům spadající do kategorie C. Přesto bych jim to asi vymlouval, protože v budoucnosti se nebude energiemi hýřit, ale spíše šetřit,“ říká stavební inženýr.
A jak tedy bude vypadat šetření energie v číslech?
Současné požadavky na šetření energie v novostavbách stavbařům nařizují vejít se do spotřeby 40 až 90 kWh/m2. Nové požadavky pro dům v kategorii B říkají, že energetická náročnost musí být mezi 30 až 70 kWh/m2. Procentuálně jsou tedy nové požadavky na úsporu v energiích přísnější o zhruba 15 %, čeho už dnes mnohé novostavby dosahují.
Čtěte také: