Minule jsme se podívali, jak rostoucí minimální mzda ovlivní čistou mzdu lidem, kteří pobírají minimální mzdu. Tripartita bude v těchto dnech jednat o růstu minimální mzdy. Zjistěte, jaký dopad bude mít růst minimální mzdy na zaměstnance, kteří pobírají minimální mzdu (kterých je přibližně 150 000), rodiče či důchodce.
- Minimální mzda v roce 2020
- Koho se dotkne zvýšení minimální mzdy?
- Zdravotní pojištění a minimální mzda
Bude minimální mzda v roce 2020 ve výši 14 500 Kč, či 15 000 Kč? To zatím neví ani vláda
Jaká bude minimální mzda v roce 2020
Letos činí minimální mzda 13 350 Kč a odbory, zaměstnavatelé i ministerstva se shodují na jejím růstu, ovšem otázkou je o kolik. Zaměstnavatelé chtějí její růst o 700 Kč, odbory by si představovaly 15 000 Kč a ministryně práce a sociálních věcí by se spokojila s 14 700 Kč. My se nyní podíváme na to, jak různá výše minimální mzdy život rodičům, některým důchodcům, osobám, které pracují na zkrácený úvazek a osobám bez zdanitelných příjmů
Koho se dotkne zvýšení minimální mzdy?
Minimální mzda má rovněž vliv na řadu limitů, odvodů a také na daňový bonus.
Jak se dotkne růst minimální mzdy rodičů?
Růst minimální mzdy má vliv na rodiče, jenž uplatňují daňový bonus na dítě. Na ten má rodič nárok, jehož příjem dosáhne alespoň 6násobku minimální mzdy.
V roce 2019 je tedy tato hodnota 80 100 Kč. Jestliže se minimální mzda zvýší na 14 000 Kč a více, tak se tato hranice zvýší na:
- 84 000 Kč při zvýšení minimální mzdy na 14 000 Kč
- 87 000 Kč při zvýšení minimální mzdy na 14 500 Kč
- 90 000 Kč při zvýšení minimální mzdy na 15 000 Kč
Daňový bonus náleží poplatníkovi v případě, že je jeho daňové zvýhodnění vyšší než jeho daňový odvod.
Příklad: zkrácený pracovní úvazek a minimální mzda
Paní Křivánková má dvojčata. Její příjem činí 82 800 Kč ročně. Pracuje na zkrácený úvazek za 6 900 Kč měsíčně. V roce 2019 bude mít na daňový bonus nárok, protože její příjem přesahuje 6násobek minimální mzdy. V roce 2020 již nárok na daňový bonus mít nebude, jestliže bude minimální mzda 14 000 Kč či vyšší.
Jak se dotkne růst minimální mzdy důchodců?
Minimální mzda bude mít rovněž vliv na důchodce s vysokým starobním důchodem, protože jsou penze osvobozeny do hranice 36násobku minimální mzdy. V roce 2019 je tato hranice ve výši 480 600 Kč, měsíční důchod 40 050 Kč.
Jestliže se minimální mzda zvýší na 14 000 Kč a více, tak se hranice osvobozeného důchodu zvýší na:
- 504 000 Kč, tedy 42 000 Kč měsíčně při zvýšení minimální mzdy na 14 000 Kč
- 522 000 Kč, tedy 43 500 Kč měsíčně při zvýšení minimální mzdy na 14 500 Kč
- 540 000 Kč, tedy 45 000 Kč měsíčně při zvýšení minimální mzdy na 15 000 Kč
Otázkou zůstává, zda-li se vůbec najde důchodce, který takovou částku pobírá. Nejnovější čísla hovoří o tom, že důchodců pobírající důchod nad 40 000 Kč, je v Česku 155.
Zdravotní pojištění a minimální mzda
Výše minimální mzdy má přímý vliv na výpočet minimálního odvodu zdravotního pojištění pro OBZP či lidi s kratším úvazkem.
Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP)
OBZP si musí samy platit odvody zdravotního pojištění, alespoň v jeho minimální výši.
Pro rok 2019 je tato záloha 13,5 % z 13 3500 Kč, tedy 1 802 Kč, ovšem při očekávaném růstu minimální mzdy by odvody zdravotního pojištění činily:
- 22 680 Kč, tedy 1 890 měsíčně při zvýšení minimální mzdy na 14 000 Kč
- 23 296 Kč, tedy 1 958 Kč měsíčně při zvýšení minimální mzdy na 14 500 Kč
- 24 300 Kč, tedy 2 025 Kč měsíčně při zvýšení minimální mzdy na 15 000 Kč
Lidé s kratším úvazkem
Jestliže lidé na zkráceném úvazku mají nižší příjem, než je minimální mzda, musí doplácet zdravotní pojištění sami, a to do té výše, jakou by odváděli, pokud by pobírali minimální mzdu.
Na OSVČ, kteří odvádí minimální zdravotní pojištění a na státní pojištěnce nemá změna minimální mzdy vliv na odvody zdravotního pojištění.