Předkladatelé chtějí usnadnit vznik opatření, která by v krajině pomáhala zachycovat vodu. Návrh vychází ze záměru, který loni v létě předložil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Původně navrhovanou výšku hrází Sněmovna o jeden metr zvýšila a také přesunula povolovací proces ze stavebního do vodního zákona.
\"Dnešním schválení zákona, který vzešel z poslanecké iniciativy, dochází k významnému zjednodušování v projednávání a povolování staveb, které slouží k zadržení vody v krajině. Jde o terénní úpravy stavěné k tomuto účelu a drobná vodní díla vymezená jednak nově výškou hráze 2,5 metru a plochou dva hektary,\" řekl ČTK zpravodaj k návrhu Martin Kupka (ODS).
K požadovaným dokumentům pro ohlášení se bude přikládat mimo jiné závazné stanovisko orgánu územního plánování. Územní rozhodnutí ani souhlas se vydávat nemá. K ohlášení vodního díla i terénních úprav nemá být nutné závazné stanovisko orgánu ochrany životního prostředí, pokud nepůjde o zvláště chráněná území, například národní parky, chráněné krajinné oblasti nebo rezervace. Někteří poslanci toto ustanovení kritizovali.
Návrh podle nich vyřazuje z rozhodování orgány ochrany životního prostředí. Podle zpravodaje zemědělského výboru Karla Turečka (ANO) však povolování podle vodního zákona znamená, že se k záměru bude vyjadřovat referát životního prostředí u příslušného vodoprávního úřadu. Stejně se vyjádřil ministr Toman, který řekl, že poslanecký návrh je v souladu s vládním prohlášením.
Poslanci neschválili žádný z pozměňovacích návrhů Evy Fialové (ANO), která chtěla účast orgánů ochrany životního prostředí pro tyto případy zachovat. Návrhy přitom ve výboru pro veřejnou správu podpořilo i ministerstvo životního prostředí. Neprošel ani návrh Dany Balcarové (Piráti), aby se plocha vznikajících vodních děl omezila z 20.000 metrů na 1500 metrů čtverečních.