NKÚ: Rozpočet je špatně připraven na případnou recesi

Úřad ve svém stanovisku píše, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rozpočtu loni vzrostly na 1069,1 miliardy korun a vyžádaly si tak víc než tři čtvrtiny všech příjmů státního rozpočtu. Stejnou měrou se podílely i na celkových výdajích. NKÚ připomíná, že v době ekonomické recese se podíl těchto výdajů na příjmech rozpočtu prudce zvýšil a v roce 2009 na ně šlo víc než 87 procent příjmů rozpočtu.

\"Je tedy zřejmé, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje při zpomalení ekonomiky vytvářejí silný tlak na státní rozpočet, jelikož nižší příjmy musejí pokrývat vysoké \'povinné\' výdaje,\" varuje NKÚ. Vláda by proto podle něj měla v době ekonomického růstu usilovat o konsolidaci mandatorních a kvazimandatorvních výdajů, aby pak měla v době ekonomické recese větší možnost fiskálně reagovat.

\"V současnosti má ČR jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU,\" uvedlo v reakci ministerstvo financí. Poukázalo na to, že loni hospodařily veřejné finance ČR s přebytkem 0,9 procenta hrubého domácího produktu, což je druhý nejlepší výsledek v historii. Dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje podle MF dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit, tedy saldo bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření.

Ministerstvo financí také poukazuje na to, že na mandatorních a kvazimandatorních výdajích se podílejí víc než polovinou sociální výdaje. \"Ministerstvo financí přitom dlouhodobě upozorňuje na nutnost přistoupit k revizi systému sociálních dávek, kterou musí provést Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento krok by mohl výrazně přispět ke snížení podílu mandatorních výdajů na příjmech či výdajích státního rozpočtu,\" sdělil tiskový odbor ministerstva ČTK.

NKÚ připomíná situaci v roce 2009, kdy kvůli propadu příjmů skončil rozpočet ve schodku 192,4 miliardy korun proti plánovanému deficitu 52,2 miliardy. Pokud by se obdobná situace opakovala letos, schodek rozpočtu by se z plánovaných 40 miliard podle NKÚ propadl až na 220 miliard korun.

Ve zprávě také stojí, že loni se opět opakoval vysoký rozdíl mezi plánovaným a skutečným výsledkem hospodaření státního rozpočtu. Zatímco plán předpokládal schodek 50 miliard, rozpočet skončil v přebytku téměř tří miliard. Podíl výdajů na investice na celkových výdajích loni sice vzrostl na 8,3 procenta, ale nedosáhl na deset procent, jako tomu bylo v době ekonomické recese.

Prezident NKÚ Miloslav Kala však ocenil, že česká ekonomika si loni dokázala udržet tříprocentní růst. Ocenil, že rozpočet skončil v přebytku, i to, že celkové příjmy státu loni meziročně vzrostly. Dodal, že příjmy státu jsou stále silně závislé na přímých daních, a to včetně pojistného na sociální zabezpečení. \"Taková závislost může být do budoucna riziková, zejména pokud přijde ekonomické ochlazení,\" napsal.