\"Původně jsme měli představu, že Nejvyšší stavební úřad bude fungovat podobně jako finanční správa, která je podřízená ministerstvu financí. Ale Nejvyšší správní soud mě upozornil, že v tom případě by státní zakázky byly v systémové podjatosti. Proto to bude ústřední orgán státní správy, který nebude podřízen žádnému ministerstvu,\" uvedla Dostálová.
V Česku je dnes 730 stavebních úřadů. Podle Dostálové je problémem to, že nemají zastupitelnost. To se má s novým zákonem změnit. \"Máme asi čtvrtinu jednohlavých stavebních úřadů. A v současnosti neexistuje možnost, že by zaměstnance, který třeba onemocní, zastoupil někdo z vedlejšího stavebního úřadu,\" doplnila ministryně.
Obavy obcí, že by přišly o své stavební úřady, jsou podle ní neoprávněné. \"Mnoho starostů už připravuje nájemní smlouvy pro stát, aby ti úředníci mohli zůstat ve stávajících kancelářích. Rozdíl bude jenom v tom, že budou placeni státem. Ale určitě chceme, aby úředníci byli co nejblíže občanům,\" sdělila Dostálová.
Jak dále uvedla, u dvoustupňové státní stavební správy bude platit takzvaný apelační princip. To znamená, že když se nerozhodne na pobočce stavebního úřadu v obcích a záležitost se přesune ke krajskému stavebnímu úřadu, ten už mu ji nebude vracet. \"Může to rozhodnutí změnit a vydat. Chceme se dostat z toho současného kolečka, kdy se všechno vrací a přezkoumává,\" podotkla Dostálová.
Dalším bodem, který vyvolává určité vášně, je podle ní integrace dotčených orgánů, jako jsou například památkáři nebo hasiči. \"Máme 48 dotčených orgánů, při stavebním řízení musíme sehnat 48 razítek. Ke každému stanovisku je možnost odvolání a přezkumu. Když si to znásobíte lhůtami, tak se dostáváme do obrovských časových prodlev. Budeme se snažit o maximální integraci pod stavební úřady. Aby se všichni zúčastnění vyjadřovali k jedné projektové dokumentaci, která bude v digitalizované podobě. A dohodli se, protože právě požadavky památkářů a hasičů jdou často proti sobě,\" dodala ministryně.
Nový stavební zákon má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Podle MMR, které zákon předkládá, by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Podle kritiků ale zákon nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je například ochrana přírody, a otevírá prostor pro korupci.
Návrh počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů.
Harmonogram počítá s tím, že paragrafové změní by mělo být vypracováno do konce října letošního roku. Po vypořádání připomínek v meziresortním řízení a projednání návrhu zákona legislativní radou by měla vláda návrh zákona schválit do konce června 2020. Po projednání oběma komorami Parlamentu by ho měl v listopadu 2020 schválit prezident. Platný by měl být od roku 2021. Podle některých odborníků ale není takový plán reálný.