Finanční správa má nyní 201 územních pracovišť. Z toho 23 územních pracovišť již od června 2016 funguje v režimu 2+2, tedy dva dny v týdnu v nich působí dva úředníci.
Na finančních úřadech s omezeným provozem by měla být zachována činnost podatelny, vydávání tiskopisů a poskytování informací, vydávání potvrzení o bezdlužnosti, nahlížení do spisu a přidělování autentizačních údajů k elektronické evidenci tržeb (EET) nebo k placení správních poplatků a vymáhaných nedoplatků prostřednictvím platební karty.
Sdružení místních samospráv již dříve upozornilo, že omezení činnosti povede k odlivu vzdělaných lidí z dotčených regionů. \"Tím dojde k dalšímu vzdálení veřejných služeb pro občany v často odlehlých regionech. Navíc se tím sníží nabídka kvalifikovaných míst, a tedy i motivace lidí vracet se do regionů po studiu na vysoké škole,\" uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák.
Starosta Kaplice na Českokrumlovsku Pavel Talíř míní, že problém budou mít lidé z pohraničí. \"Na jedné straně máme plná ústa toho, jak chceme podporovat rozvoj na venkově, ale děláme všechno pro to, aby se venkov dál vylidňoval,\" řekl dnes ČTK. Podotkl, že může vzniknout i taková rebelie, že lidé přestanou podávat daňová přiznání. V obcích panují také obavy, že finanční úřady budou fungovat spíš jako podací místo.
Změny v činnosti úřadů souvisí s plánem snížit počet pracovníků a provozních nákladů finanční správy. Úspora související s omezováním činnosti vybraných úřadů by měla podle analýzy finanční správy činit v následujících pěti letech 660 milionů Kč a vést ke zrušení 123 míst. Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty by ale místo personálních škrtů bylo vhodné věnovat se spíše komplexní digitalizaci státní správy, která by umožnila vše vyřídit z pohodlí domova.
Předseda Svazu měst a obcí České republiky František Lukl chce plánované omezení činnosti finančních úřadů ještě probrat s premiérem Andrejem Babišem (ANO), setkat se mají 1. října.