Zakladatelem fondu a jediným akcionářem bude Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Fond bude mít profesionální vedení a bude hospodařit podle pravidel kolektivního investování. Proto také bude muset získat licenci České národní banky. Žádost o licenci by měla být podána do konce letošního roku. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by tak fond mohl začít fungovat od poloviny příštího roku. Už předtím ale chce vláda s bankami připravit několik pilotních projektů.
Na podporu fondu vznikne i Národní investiční rada, která bude schvalovat investiční strategii fondu. V jejím čele stane současný viceprezident Evropské investiční banky Vazil Hudák. Vedle něj budou v radě čtyři zástupci státu a čtyři zástupci investorů. Cílem investiční strategie fondu bude návratnost investic, dosahování maximálního efektu investic u daného projektu a takové zhodnocení investice, aby to motivovalo další investory.
Zřízení fondu navrhl Babiš místo sektorového zdanění bank, který prosazovala koaliční ČSSD. Sociální demokracie navrhovala pro banky s aktivy více než 300 miliard korun, což splňuje každá z výše uvedených bank, roční sektorovou daň 0,3 procenta objemu aktiv.
Sektorově bude fond zaměřen zejména na veřejnou infrastrukturu. Podle Havlíčka by první projekty měly směřovat do dopravní infrastruktury, školství a zdravotnictví. Podle dřívějšího vyjádření zástupců vlády bude mít fond potenciál připravit ve prospěch investičních projektů minimálně pětinásobek svého kapitálu, tedy zhruba 35 miliard Kč.
Fond bude podle kabinetu založen na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další.
Banky byly v minulosti kritizovány za to, že velkou část svých zisků posílají svým zahraničním vlastníkům. Pětice největších bank působících v ČR letos poslala na dividendách do zahraničí zhruba 34 miliard korun, což je o 3,5 miliardy korun méně než v loňském roce.