Rozpočtová rada: Obce a kraje pomáhají vývoji veřejných financí

Zároveň rada upozornila, že v ČR stále neexistuje systémové opatření, které by umožnilo vyřešit situaci nejzadluženějších obcí. Uvedla, že záměr vlády v letech 2019 a 2020 provádět expanzivní rozpočtovou politiku nelze s ohledem na současnou situaci v ekonomice a na trhu práce označit za makroekonomicky optimální.

Rada upozornila, že zákonem stanovené limity zadlužení loni překročilo 517 obcí z celkových 6252 a žádný kraj. Podle vládního materiálu z července letošního roku je to o 61 obcí více než v předchozím roce. Bez dluhu loni hospodařilo 3590 obcí.

Podle legislativy územní samosprávné celky hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Nerespektuje-li obec či kraj pravidla, ministerstvo financí může pozastavit převod podílu na daňových výnosech.

To letos hrozilo obci Felbabka ve Středočeském kraji, Starosedlskému Hrádku ve Středočeském kraji a obci Prameny v Karlovarském kraji. Loni nesnížily dluh, i když tak podle zákona měly učinit. Proto s nimi ministerstvo v dubnu zahájilo správní řízení o pozastavení převodu podílu na výnosu daní. Obce nakonec dluh snížily ve 30denní lhůtě, a ministerstvo správní řízení ukončilo.

Rozpočtová rada dnes dále uvedla, že stát loni splnil pravidla ohledně výše dluhu sektoru veřejných institucí a dodržel postup ke stanovení celkových výdajů veřejného sektoru, která se odvozuje z výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů.

Podíl dluhu veřejných institucí loni klesl ze 34,7 procenta na 32,6 procenta HDP, hraniční hodnoty jsou přitom stanoveny zákonem na 55 a 60 procent HDP. Celkové schválené výdaje státního rozpočtu a státních fondů loni činily 1400,6 miliardy korun, a byly tedy podle zprávy o téměř tři procenta nižší než schválený rámec 1441 miliard Kč.