Podle Knapa jde o úhradu tzv. univerzální služby, tedy základních poštovních služeb, které si stát u pošty objednává. Za loňský a letošní rok je tato částka okolo 1,5 miliardy za každý rok a z minulých let stát podniku nedoplatil 300 milionů Kč.
Babiš dnes s Knapem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem jednal o chystané restrukturalizaci podniku. Jejím výsledkem má být to, že se v roce 2021 dostane zpátky k zisku, loni vykázal miliardovou ztrátu. Podnik by měl snížit počet zaměstnanců z 29.000 až o 7000 a zavést nové formy obsluhy zákazníků a distribuce. Dostupnost služeb by se ale neměla omezovat.
Poštu čeká v příštích třech letech prodej zbytného majetku za zhruba 2,7 miliardy korun. Výnos z prodeje zejména nepotřebných nemovitostí chce použít na investice do nových technologií.
Vedení pošty počítá se zachováním 3200 obslužných míst, změní ale jejich podobu, aby lépe odpovídala potřebám lidí a byla efektivnější. Zhruba 420 poboček bude zaměřených na expresní vydávání zásilek, 1300 poboček nabídne samoobslužnost. Počítá se zhruba 1500 partnerskými poštami, z toho 600 samoobslužnými, kde si zákazníci vyřídí poštovní a finanční záležitosti bez nutnosti být obslouženi personálem.
Od srpna platí novela poštovního zákona, podle které bude moci pošta požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun místo půl miliardy. Zvýšení horního limitu kompenzací navrhl Hamáček, protože platný limit podle něj neumožňuje plnou kompenzaci nákladů. V letech 2018 až 2022 jsou odhadovány až na tři miliardy ročně.
jsa ktp