Řecko počítá pro příští rok s růstem ekonomiky o 2,8 procenta

Primární rozpočet centrální vlády nezahrnuje obsluhu dluhu, hospodaření systému sociálního zabezpečení a rozpočty místních samospráv. Liší se tak od údajů, které sledují věřitelé Řecka, tedy Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Primární rozpočet ale naznačuje, v jakém stavu má země své finance.

Návrh rozpočtu na příští rok uvádí, že letos řecké hospodářství vykázalo růst dvě procenta. \"Návrh rozpočtu signalizuje radikální posun hospodářské politiky k růstu, zaměstnanosti a zvýšení příjmů,\" uvedl dnes náměstek řeckého ministra financí Theodoros Skylakakis. Dodal, že nezaměstnanost by se příští rok měla snížit na 15,6 procenta z letošních 17,4 procenta.

Vláda chce podle něj rozšířit daňový základ a chystá daňové škrty ve výši 1,2 miliardy eur (bezmála 31 miliard Kč).

Věřitelé nicméně varovali, že náklady na opatření, k nimž se Mitsotakisův kabinet zavázal, způsobí, že k dosažení požadovaného přebytku primárního rozpočtu na příští rok bude chybět až 900 milionů eur, napsala agentura Bloomberg. Věřitelé očekávají v roce 2020 růst řecké ekonomiky o 2,2 procenta.

Konzervativní vláda, která se k moci dostala letos v červenci si přeje, aby byl nastavený přebytek primárního rozpočtu v letech 2021 a 2022 snížen.

Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o úvěrovou pomoc. Země od té doby prošla třemi záchrannými programy, půjčky poskytnuté mezinárodními věřiteli však doprovázely přísné podmínky.

Dluh Řecka v současnosti dosahuje zhruba 180 procent hrubého domácího produktu země, což je nejvyšší úroveň v eurozóně.