Slovensko ani v příštím roce nebude hospodařit bez deficitu

Schodek veřejných financí Slovenska podle předlohy v příštím roce dosáhne částky odpovídající 0,49 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letos sice stát očekával vyrovnané hospodaření, podle nejnovějšího odhadu ministerstva financí ale skončí veřejné finance ve schodku 0,68 procenta HDP.

Návrh rozpočtu ještě posoudí parlament, ve kterém koalice ztratila většinu a spoléhá se na hlasy nezařazených poslanců.

Slovenská centrální banka (NBS) ve své poslední prognóze v září odhadla, že veřejný schodek v roce 2020 stoupne až na 1,5 procenta HDP. Na rizika ohledně rozpočtu v příštím roce upozornil rovněž ekonom a bývalý guvernér NBS Ján Tóth, jakož i opozice. Podle nich bude schodek v hospodaření státu oproti vládnímu návrhu vyšší.

Stávající vládní koalice dlouhodobě čelí kritice odborníků i opozice, že nevyužila dřívějšího rychlejšího růstu ekonomiky k ozdravení státních financí. Koaliční strany před volbami naplánovanými na konec února příštího roku už prosadily sérii opatření z takzvaného sociálního balíčku, který zahrnuje například snížení některých daní nebo výraznější zvýšení rodičovského příspěvku.

Schodek samotného státního rozpočtu Slovenska by měl v roce 2020 stoupnout na 2,68 miliardy eur (69,1 miliardy korun) z 2,04 miliardy eur (52,6 miliardy korun) plánovaných na tento rok. Veřejné finance kromě státního rozpočtu zahrnují také například hospodaření samosprávy či systém zdravotního a sociálního pojištění.

Slovenský ministr financí Ladislav Kamenický po předložení návrhu rozpočtu řekl, že předloha vychází z maximálně možného limitu, který povolují rozpočtová pravidla.

Rozpočet v příštím roce stejně jako letos počítá s desetiprocentním růstem tarifních platů učitelů, úředníků a dalších zaměstnanců ve státním a veřejném sektoru. Naopak, výdaje na obranu by v porovnání s výkonem ekonomiky měly mírně klesnout a země podle rozpočtového výhledu nesplní svůj závazek vynakládat v roce 2022 na tento účel dvě procenta HDP, jak naposledy slíbila.

Navzdory plánovanému schodku veřejných financí by podíl dluhu veřejných institucí na HDP měl klesat a udržet se těsně pod sankčními pásmy, které předpokládá slovenský zákon o takzvané dluhové brzdě.

Návrh státního rozpočtu vychází z očekávaného zpomalení ekonomického růstu Slovenska na 2,3 procenta z loňských čtyř procent. Inflace by se měla udržet nad dvěma procenty a míra nezaměstnanosti stagnovat na 5,8 procenta.