Co je dobré vědět o vratné jistotě u pronájmu?

Na otázky na téma vratná jistota u nájmu (dříve kauce) odpovídá Mgr. Petr Novák, advokát ze společnosti Vaše nároky.cz, která zajišťuje získání finančního odškodnění. Posuzování jednotlivých případů a zajištění právní pomoci pro klienty je zde navíc bezplatné.

Jak může být maximálně vysoká jistota (vratná kauce), kterou požaduje pronajímatel po nájemci?

Dle ustanovení § 2254 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZ), může pronajímatel po nájemci požadovat maximálně trojnásobek měsíčního nájemného.

Úprava výše jistoty (dříve vratné kauce) prošla novelizací, přičemž došlo k poměrně razantnímu snížení. Do účinnosti zákona č. 460/2016 Sb., tedy do 28. 2. 2017, činila výše jistoty, kterou mohl pronajímatel po nájemci požadovat, šestinásobek měsíčního nájemného. Od 28. 2. 2017 byla výše jistoty snížena na polovinu, tedy trojnásobek měsíčního nájemného. Důvodem tohoto snížení bylo usnadnění přístupu k bydlení lidem s nižšími příjmy.

Zdroj: Shutterstock

Může být vratná jistota během doby trvání nájmu navýšena?

Ano, jednalo by se o případ, kdy dojde ke zvýšení nájemného. Záleží však na formulaci ujednání ve smlouvě, tedy zda v ní bude ujednána konkrétní výše kauce, nebo její výpočet (např. trojnásobek nájmu). Pak by měl nájemce doplatit rozdíl mezi zaplacenou jistotou a nově vzniklou částkou odpovídající trojnásobku zvýšeného nájmu.

Co může být z vratné jistoty uhrazeno?

Pronajímatel je oprávněn si započíst vše, co je nájemce dlužen. Může se jednat o dluh na samotném nájemném, či neuhrazených platbách za služby spojené s užíváním bytu, jako jsou například platby za energie. Dále je pronajímatel oprávněn si započíst nárok z titulu náhrady škody způsobené nájemcem na předmětu nájmu (musí se však jednat o prokázanou škodu – např. podepsanou v předávacím protokolu).

Do kdy musí jistotu pronajímatel při nebo po skončení nájmu vrátit nájemci?

Právo nájemce na vrácení jistoty vzniká při skončení nájmu. Pronajímatel by tedy měl vrátit jistotu nejpozději v den skončení nájmu nebo v den, na kterém se s nájemcem v nájemní smlouvě dohodli. V případě nevrácení má nájemce nárok na úroky z prodlení.

Co můžu dělat, když mi pronajímatel odmítá vrátit jistotu?

Nejprve vyzvat pronajímatele k vrácení jistoty. V případě že ani po výzvě pronajímatel jistotu nevrátí, může se nájemce obrátit na soud.

V zákoně je, že nájemce může požadovat i úroky z jistoty. O jaké úroky se jedná a jak si je může nárokovat?

Jedná se o úroky za dobu od poskytnutí jistoty do jejího vrácení. Výši úroků si mohou strany ujednat v nájemní smlouvě. Ujednaná výše úroků by měla být alespoň ve výši zákonné sazby úroků. Zákonná sazba úroků dle ustanovení § 1802 OZ se má vypočítat podle obvyklých úroků požadovaných za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Vzhledem k této úpravě a tomu, že se většinou jedná o zanedbatelné částky, se však nájemci tohoto úroku nedomáhají. 

Čtěte také:

• Opouštíte nájem. Co vše musíte udělat?
• Musíte v nájmu nového spolubydlícího nahlásit majiteli bytu?
• 8 bodů nájemní smlouvy, které se nevyplatí přehlížet