Předkladatelé z řad poslanců ANO a ODS argumentují hlavně tím, že uzavření velkoobchodů ohrožuje zásobování těch obchodů, které mohou mít o stanovených svátcích otevřeno. Poukazují například na stravovací provozy, které každodenně potřebují z velkoobchodů především čerstvé nebo rychle se kazící potraviny. Vládní nařízení definuje velkoobchod jako činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho dalšího prodeje k další podnikatelské činnosti. Účinnost vynětí velkoobchodu má nastat 15. dnem po vyhlášení novely zákona ve sbírce.
S návrhem na zrušení celého zákona zakazujícího prodej o stanovených svátcích přišel především z popudu ODS senátní hospodářský výbor. Senát ho poté schválil a poslal Sněmovně. Stejný návrh Sněmovna už dříve odmítla. Při předchozím schvalování projednávané novely stejně tak odmítla návrhy na rozšíření počtu svátků, o nichž mají být obchody zavřené. Samostatný návrh na zrušení zákona podala ve Sněmovně již dříve i TOP 09.
\"Zrušením zákona nikomu nenařizujeme, aby ve svátcích otevřel svůj obchod. Jediné, co dáváme, je možnost, aby se se svými zaměstnanci dohodl a měl svobodnou volbu,\" obhajoval dnes před poslanci senátní verzi senátor Raduan Nwelati (ODS).
Nynější platná zákonná regulace prodejní doby se týká obchodů s plochou nad 200 metrů čtverečních. Prodejny musí mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít otevřeno do 12:00. Na dodržování zákazu dohlíží Česká obchodní inspekce. Zákaz se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích. Zákaz se naproti tomu týká i bazarů, zastaváren a výkupen odpadu.
Maďarský parlament v roce 2016 obdobný zákon zrušil zhruba po roce jeho fungování. Tamní zákaz prodeje se nelíbil podnikatelským svazům ani odborům, které poukazovaly na ztráty tisíců pracovních míst.