Kdy bude vaše výdělečná činnost vedlejší?

Hlavní a vedlejší výdělečná činnost se rozlišuje především pro účely odvodů na sociální a zdravotní pojištění. V obou případech je však povinnost odevzdat daňové přiznání finančnímu úřadu, jestliže vaše příjmy za rok přesáhnou částku 15 000 Kč, a přehledy o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení, aby se zjistilo, zda není třeba něco doplatit. Případný přeplatek si můžete nechat vrátit, pokud si zažádáte.

• Kdy je samostatně výdělečná činnost vedlejší?
• Koho lze považovat za nezaopatřené dítě?
• Zdravotní pojištění a vedlejší činnost
• Sociální pojištění a vedlejší činnost

Kdy je samostatně výdělečná činnost vedlejší?

To, kdy je vaše výdělečná činnost vedlejší a nikoliv hlavní, rozlišuje zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., přesněji § 9 odst. 6, který určuje podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění. Na „vedlejšák“ tedy v kalendářním roce vyděláváte, pokud:

• jste osoba, která je zaměstnaná a toto zaměstnání budete vykonávat v souběhu s výdělečnou činností (v případě přechodu ze zaměstnání na živnost půjde o činnost hlavní),
• máte nárok na výplatu invalidního důchodu,
• jste osoba, které byl přiznán starobní důchod,
• jste nezaopatřeným dítětem,
• vykonáváte vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, jestliže nejde o vojáky anebo civilní službu,
• pobíráte peněžitou pomoc v mateřství,
• pobíráte rodičovský příspěvek,
• pobíráte z důvodu těhotenství nebo porodu nemocenské dávky, pokud jsou vypláceny z nemocenského pojištění zaměstnanců,
• osobně pečujete o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
• osobně pečujete o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II, III nebo IV bez ohledu na její věk, jestliže je zároveň osobou blízkou anebo alespoň žijete ve společné domácnosti.

Koho lze považovat za nezaopatřené dítě?

Nezaopatřené dítě je také definováno v zákoně o důchodovém pojištění, ale v § 20 odst. 4. Je jím dítě mladší 26 let, které ukončilo povinnou školní docházku a které se soustavně připravuje na budoucí povolání (studuje) anebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo jej vykonávat z důvodu nemoci nebo úrazu. Dále je jím také to dítě, které není schopno z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vykonávat výdělečnou činnost.

Zdravotní pojištění a vedlejší činnost

U hlavní výdělečné činnosti se výše odvodu na zdravotní pojištění počítá ze skutečného vyměřovacího základu. Pokud však není vyšší než minimální vyměřovací základ, vychází se vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Ten se však u vedlejší činnosti dodržovat nemusí, což znamená, že u OSVČ, u nichž je činnost vedlejší, se zdravotní pojištění vždy odvádí ze skutečně dosaženého výdělku.

První rok podnikání na vedlejší výdělečnou činnost navíc OSVČ nemusí odvádět zálohy na zdravotní pojištění, to se totiž jednorázově doplatí zdravotní pojišťovně po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích.

Sociální pojištění a vedlejší činnost

V prvním roce vedlejší činnosti se také neodvádějí zálohy na sociální pojištění. Pokud je navíc vedlejší příjem nízký, může se stát, že sociální pojištění za daný rok neodvedete vůbec. Rozhodný příjem v roce 2022 činí 93 387 Kč. Pokud tedy vyděláte méně, sociální pojištění neodvádíte. Pokud více, za první rok podnikání jej jednorázově doplatíte ČSSZ.

Čtěte také:

• Jak vysoké minimální zálohy se platí u vedlejší činnosti?
• Daňové odvody při vedlejšáku
• Co potřebujete vědět o paušální dani pro OSVČ?