Zasáhla vás smrt blízkého? Zjistěte, na co vše máte v jejím důsledku nárok

Příspěvků, na které vám v rámci zdejšího sociálního systému může za určitých okolností vzniknout nárok, je vícero. O jaké konkrétně se jedná?

• Jaké jsou náklady na pohřeb?
• Jaká je výše vdovského či sirotčího důchodu?
• Jak je to s nárokem na placené pracovní volno?

Náklady na pohřeb pomůže snížit pohřebné

Jak už sám název napovídá, hlavním smyslem této jednorázové dávky je částečné pokrytí nákladů vynaložených na vypravení pohřbu. Její výše činí rovných 5 000 korun, ovšem právo na její vyplacení mají jen někteří.

Abyste s ní mohli počítat, musí osoba, jejíž pohřeb jste vypravili, být buďto rodičem nezaopatřeného dítěte, nebo přímo nezaopatřeným dítětem samotným. Definici tohoto pojmu přitom splňuje jakékoliv dítě, které ještě neukončilo povinnou školní docházku, potažmo ji ukončilo, ale nedosáhlo věku 26 let a soustavně se připravuje na své budoucí povolání.

Za nezaopatřené dítě se nicméně dají označit rovněž všechny ty osoby mladší 26 let, které se sice na budoucí povolání soustavně nepřipravují, ale činily by tak, pakliže by je v tomto ohledu nelimitovala nemoc či úraz. A konečně do třetice, tuto definici splňují i všichni ti, kteří ještě neoslavili své šestadvacáté narozeniny, avšak kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu nejsou schopni vykonávat výdělečnou činnost.

Druhou podmínkou nutnou pro přiznání nároku na pohřebné je místo trvalého bydliště zesnulého. To se totiž musí v den jeho skonu nacházet výhradně na území České republiky.

Pakliže obě tato kritéria splňujete a jste zároveň první, kdo se z osob vypravujících pohřeb (v případě, že vás bylo víc) o svůj nárok na místně příslušném úřadu práce přihlásil, bude vám pohřebné zpětně vyplaceno. Mějte nicméně na paměti, že toto právo smíte využít nejpozději jeden rok od data smutečního obřadu.

Výše pozůstalostních důchodů je pokaždé jiná

Kromě pohřebného můžete mít za jistých okolností právo na přiklepnutí dalších sociálních dávek, jmenovitě pak například na vdovský, respektive vdovecký důchod nebo naopak na důchod sirotčí.

Co se prvního týče, jeho výplatu stát zaručuje přinejmenším po dobu jednoho roku od smrti vašeho manžela či manželky, a to při splnění alespoň jedné z následujících podmínek:

• zemřelý za svého života pobíral starobní či invalidní důchod,
• před tím, než skonal, splnil dobu pojištění potřebnou pro vznik nároku alespoň na jeden z těchto důchodů,
• k jeho smrti došlo v důsledku pracovního úrazu.

V určitých případech může být doba pobírání vdovského či vdoveckého důchodu prodloužena. Stát se tak může, jestliže:

• jste dosáhli věku 55 let (ženy), respektive 58 let (muži),
• jste sami invalidy v rámci III. stupně,
• pečujete o nezaopatřené dítě,
• staráte se o dítě, které je závislé na péči jiné osoby, a to ve II., III. nebo IV. stupni,
• staráte se o vlastního rodiče nebo rodiče zemřelého, který je závislý na péči jiné osoby opět v rámci II., III. nebo IV. stupně.

Stanovit konkrétní výši vdovského, potažmo vdoveckého důchodu je poměrně komplikované. Důchod jako takový má dvě složky, a sice základní výměru a výměru procentní, přičemž jeho celková velikost záleží jednak na výši důchodu zemřelého a současně i na skutečnosti, zda starobní důchod pobíráte sami, či nikoliv.

Pakliže splňujete definici nezaopatřeného dítěte, může vám pro změnu vzniknout nárok na důchod sirotčí. K jeho přiklepnutí postačí, že váš zesnulý rodič:

• pobíral starobní či invalidní důchod nebo
• splnil před svou smrtí podmínku doby pojištění potřebné k přiznání nároku na jeden z těchto důchodů nebo
• zemřel v důsledku pracovního úrazu.

Také jeho výpočet je poměrně složitý a podobně jako v případě vdovského, respektive vdoveckého důchodu vychází ze dvou hlavních složek – základní a procentní.

Institucí, která má obě tyto sociální dávky na starosti, je Česká správa sociální zabezpečení, respektive její příslušná pobočka.

Jak je to s nárokem na placené pracovní volno?

V souvislosti s úmrtím rodinného příslušníka, případně jiné blízké osoby máte současně právo na pracovní volno. Zaměstnavatel vám ze zákona musí dát volno s náhradou mzdy v den pohřbu vašeho manžela/manželky, druha, družky, potažmo dítěte. Další dva volné dny pak můžete využít na vyřizování záležitostí s touto smuteční ceremonií spojených.

Jestliže onou zemřelou osobou je některý z vašich rodičů, sourozenců, rodičů a sourozenců vašeho manžela/manželky, manžel či manželka vašeho dítěte nebo sourozence, máte rovněž nárok na hrazené volno v den pohřbu a případně i jeden další den navíc, pokud se na jeho pořádání podílíte a tuto skutečnost svému zaměstnavateli prokážete.

Na nezbytně dlouhou dobu, maximálně však na jeden celý den vás ve firmě musejí z pracovní procesu uvolnit i tehdy, jdete-li na smuteční obřad svého prarodiče, vnuka, prarodiče manžela nebo někoho jiného, kdo vám byl blízký a v době své smrti s vámi žil ve společné domácnosti. Zároveň platí, že pokud se podílíte na přípravě pohřbu a pohřební služba vám tento fakt potvrdí, máte nárok na další den volna navíc.

Čtěte také:

• Kolik stojí pohřeb?
• Jak postupovat při zdědění dluhu?
• Co zařídit, když vám zemře blízký?