Některé věci smrtí nekončí. Co vše je potřeba zařídit, když vám zemře blízký?

Jakmile lékař konstatuje smrt dotyčné osoby, informuje o této skutečnosti matriční úřad, a to takový, v jehož působnosti měl zemřelý své poslední trvalé bydliště. Matrika následně tuto skutečnost předá příslušnému soudu, jehož úkolem je určit notáře, který zkontaktuje pozůstalé (nejčastěji prostřednictvím toho, kdo vypravil pohřeb) a posléze zahájí dědické řízení. To se musí uskutečnit v každém případě, tedy i v okamžiku, kdy zemřelý žádným majetkem vlastně vůbec nedisponoval.

Kromě soudu předá matriční úřad zprávu o úmrtí rovněž dotčené zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Jestliže zemřelý během svého života pobíral důchod – ať už starobní či jakýkoliv jiný, ČSSZ na základě této nové informace ukončí jeho vyplácení. Bohužel, ani tak to ještě není zcela vše. Zbytek záležitostí už navíc budete muset coby pozůstalý zařídit a oběhat sám.

Na co tedy nezapomenout?

• Bankovní účet zesnulého
• Zrušení dodávek energií a tarifu
• Odevzdání dokladů

Zdroj: Shutterstock

V bance můžete narazit na potíže

Co se týče bankovního účtu, zde se ani po úmrtí jeho majitele v podstatě nic nemění. Účet funguje dál a stejně tak z něj i dál odcházejí peníze. Tedy alespoň v rámci takových trvalých příkazů, u nichž původní majitel neurčil, že po jeho skonu v jejich odesílání již banka pokračovat nemá. Doložit dotčené bankovní instituci tuto skutečnost můžete buď vy sami prostřednictvím úmrtního listu, nebo tak učiní přidělený notář. Ten ji musí kvůli dědickému řízení zkontaktovat v každém případě.

Abyste mohli s kontem pozůstalého jakkoliv zacházet, je potřeba k němu mít takzvané disponentské právo. Pakliže vám jej během svého života neudělil sám zemřelý, musíte počkat, až to udělá notář. Jaké pravomoci budete z titulu správce pozůstalosti mít, záleží opět zcela na něm. Můžete dostat všechna možná disponentská práva stejně jako pouze svolení ke zrušení zmíněných trvalých příkazů. První varianta nicméně bývá zpravidla tou nejčastější.

Problematika disponentského práva je nicméně o něco komplikovanější, než jak by se mohlo na první pohled zdát. Vše záleží na tom, jak ho zemřelý původně nastavil - ať už co se týče rozsahu, tak doby, po kterou má platit. V jistých případech jej totiž lze nastavit i tak, že smrtí majitele účtu dojde k jeho automatickému zániku. V takové situaci pak vám coby pozůstalému opět nezbyde nic jiného než se obrátit na notáře.

Energie a mobilní tarif lze řešit okamžitě

O poznání menší starosti budete nejspíš mít s vyřízením dodávek energií. Zákon totiž uvádí, že úmrtím odběratele smlouva s dodavatelem automaticky končí, přičemž vy v takovém případě máte v zásadě dvě možnosti – buď ji necháte skutečně zaniknout, nebo ji přepíšete na sebe a energii budete odebírat nadále.

Ať už se však rozhodnete jakkoliv, jednu věc je dobré mít na paměti. Problematiku dodávky energie či plynu můžete řešit v podstatě ihned poté, co budete mít k dispozici úmrtní list zesnulého, případně lékařskou zprávu o úmrtí. Řada lidí si myslí, že je potřeba počkat až na konec dědického řízení. Taková domněnka je každopádně mylná.

Úplně stejně lze přitom postupovat i v případě smlouvy s mobilním operátorem zemřelého. Také tehdy stačí doručit jeden ze dvou výše zmíněných dokumentů, přičemž operátor je následně povinen zákazníkovu smlouvu ukončit, a to zcela zdarma a bez jakýchkoliv poplatků.

Kam odevzdat osobní doklady?

Po úmrtí blízkého je rovněž potřeba odevzdat na patřičných úřadech a institucích jeho osobní doklady. Učinit tak hromadně na jednom konkrétním místě bohužel nelze. A tak zatímco s občankou, rodným, případně i oddacím listem musíte zamířit na matriku, řidičák si od vás převezmou na dopravním inspektorátu, pas na obecním úřadu, kdežto kartičku pojištěnce na příslušné pobočce zdravotní pojišťovny.

Čtěte také:

• Kdo má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod?
• Co zařídit hned po smrti blízkého?
• Na jaké dávky máte nárok, když vám zemře blízký?