Kde se žije důchodcům nejlépe?

Výpočet starobního důchodu je individuální záležitostí, kterou ovlivňuje celý průběh pojištění. V Česku závisí výpočet starobního důchodu na získané době pojištění a rozhodných příjmech od roku 1986. V praxi mají tedy žadatelé o důchod rozdílně vysoký důchod i při stejně vysokých příjmech, pokud získali odlišnou dobu pojištění. V Česku výši státního důchodu ovlivňuje dlouhá doba pojištění, proto nelze výši státního důchodu odvozovat pouze od příjmů v posledních letech před odchodem do penze.

Zdroj: Shutterstock

Výpočet důchodu v závislosti na vyměřovacím základu a získané době pojištění

Praktické výpočty

V přiložené tabulce máme pro názornost vypočteny rozdílné náhradové poměry v závislosti na získané době pojištění v rozsahu 39 let, 42 let a 45 let. Průměrná měsíční mzda za první pololetí letošního roku činí 33 297 Kč, výpočet tedy provedeme u osobního vyměřovacího základu ve výši 33 297 Kč, 16 649 Kč (poloviny průměrné mzdy) a 66 594 Kč (dvojnásobku průměrné mzdy). Při výpočtu jsme použili již výpočtovou formuli důchodu roku 2020.

vlastní výpočet autora

U zvolených vstupních údajů v tabulce se náhradový poměr u starobního důchodu pohybuje od 30,4 % po 84,5 %. Náhradový poměr každého žadatele o důchod může být značně odlišný od průměrného náhradového poměru. Občané s nižšími příjmy mají v Česku náhradový poměr vyšší a lidé s vyššími příjmy mají náhradový poměr nižší.

Porovnání se zeměmi EU

Náhradový poměr při odchodu do penze v členských zemích EU při porovnání mediánu státního důchodu lidí ve věku 65 let až 74 let vůči mediánu mezd zaměstnanců ve věku 50 let až 59 let se v členských zemích EU pohybuje od 33 % po 86 %, jak je uvedeno v publikaci „Statistisches Jahrbuch 2019 (Das Statistische Bundesamt)“.

• Medián důchodu lidí ve věku 65 let až 74 let je částka důchodu přesně uprostřed při seřazení všech důchodů lidí ve věku 65 let až 74 od nejvyššího po nejnižší, polovina těchto lidí má tedy státní důchod vyšší a polovina nižší než medián důchodu.
• Náhradový poměr dle výše uvedené definice vyšší než 65 % je pouze v pěti členských zemích Evropské unie, a sice v Lucembursku (86 %), v Itálii (71 %), ve Španělsku (69 %), ve Francii (68 %) a v Portugalsku (67 %).
• Dalšími zeměmi s vysokým náhradovým poměrem jsou: Rakousko (64 %), Maďarsko (64 %), Řecko (62 %), Polsko (62 %), Slovensko (62 %) a Rumunsku (61 %).
• Náhradový poměr alespoň 50 % je potom ještě ve Švédsku (57 %), na Maltě (56 %), ve Velké Británii (54 %), ve Finsku (53 %), v Nizozemí (52 %), v Česku (51 %) a v Belgii (50 %).
• Nejvíce klesá životní úroveň odchodem do penze dle uvedeného porovnání v Irsku (náhradový poměr činí jen 33 %), v Bulharsku (37 %), v Chorvatsku (41 %), na Kypru (43 %), v Litvě (43 %), v Lotyšsku (č3 %), v Estonsko (45 %), ve Slovinsku (46 %), v Německu (46 %) a v Dánsku (48 %).

Pramen: Destatis (Das Statistische Bundesamt) – Statistisches Jahrbuch 2018 „Kapitel Internationales“

Čtěte také:

• Proč nepracovat na „procenta“?
• Jak se bude počítat důchod v roce 2020?
• Kdo si odchodem do důchodu polepší?