3 případy, kdy nedostanete příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení je upraven v zákoně o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb. stejně jako přídavek na dítě, porodné, pohřebné anebo rodičovský příspěvek. Jedná se o dávku nárokovou, pro jejíž přiznání musíte splnit určité podmínky.

To, že však máte vysoké výdaje za bydlení, služby a energie, ještě nic neznamená. Kdy příspěvek na bydlení nedostanete?

1. Výdaje na bydlení nepřevyšují 30 % vašich měsíčních příjmů

Aby vznikl nárok na tuto dávku, výdaje na bydlení musí přesáhnout částku součinu rozhodného příjmu jednotlivce nebo rodiny a koeficientu 0,30. Částka, kterou tedy měsíčně dáváte za bydlení, musí přesáhnout 30 % vašeho čistého měsíčního příjmu. Na území Prahy se vychází z koeficientu 0,35.

Součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 nebo 0,35 také nesmí být vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Ty jsou upřesněny v § 26 zákona o státní sociální podpoře.

Do rozhodného příjmu se budou započítávat všechny příjmy jednotlivce nebo rodiny za kalendářní čtvrtletí, které předchází tomu, ve kterém o příspěvek žádáte. Započítává se přitom plat, mzda, ale i sociální dávky.

Zdroj: Shutterstock

2. Nemáte v nemovitosti nahlášeno trvalé bydliště

Další podmínkou, kterou musí splnit žadatel o příspěvek na bydlení, je, že v bytě nebo domě, kde platí náklady a kde chce uplatnit příspěvek, musí mít nahlášeno trvalé bydliště. To platí pro vlastníky nemovitosti, družstevníky, ale i nájemníky.

Nahlásit si trvalý pobyt v nájmu je přitom možné, i pokud s tím pronajimatel nesouhlasí anebo pokud by se to snažil zakázat prostřednictvím nájemní smlouvy. Takové ustanovení v ní by totiž bylo neplatné. Pronajímatel vás z trvalého pobytu může odhlásit, jen když objekt trvalého pobytu zanikne, je odstraněn nebo nesplňuje podmínky k užívání za účelem bydlení, anebo když daná osoba objekt k bydlení nevyužívá a zanikl nájem.

Pro účely příspěvku na bydlení se přitom u bytových družstev počítá i doba od zániku členství v družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení bytu. Stejně tak i doba od úmrtí nájemce nebo trvalého opuštění služebního bytu nebo bytu zvláštního určení do vyklizení.

3. Bydlíte v podnájmu

Nájem uzavírá nájemce s pronajimatelem. Podnájem uzavírá nájemce s podnájemníkem, což je typické především pro bytová družstva. Osoba vlastnící družstevní podíl má s družstvem nájemní smlouvu. Pokud se však odstěhuje a byt bude chtít pronajímat, uzavře s podnájemníky podnájemní smlouvu.

Podnájemník má obecně menší práva než nájemník, občanský zákoník jej také bůhvíjak nechrání. Trvalé bydliště v bytě si může zřídit pouze se souhlasem osoby, se kterou uzavřel podnájemní smlouvu. Ta mu také může v bytě zakázat chov domácích mazlíčků nebo kouření, což nájemníkovi zakázáno být nesmí. Podnájemníci také nemají nárok na příspěvek na bydlení, a to i kdyby splnili rozhodný příjem anebo nutnost trvalého pobytu.

Podnájemníci však mohou zažádat o doplatek na bydlení. Zde ale už podmínky určuje zákon o pomoci v hmotné nouzi č. 111/2006 Sb. Pro nárok na doplatek nemusíte splňovat podmínku trvalého bydliště. Lze jej navíc využít nejen na zkolaudovaný byt nebo jeho část, ale i na ubytovnu, pobytovou sociální službu, stavbu pro individuální či rodinou rekreaci.

Čtěte také:

• Jaký je rozdíl mezi nájmem a podnájmem?
• Jak na změnu trvalého bydliště?
• Jak se v roce 2020 zvýšil příspěvek na bydlení?