Tepla jsou za námi, alergie trvají. Proč?

Proč tomu tak vlastně je? Imunologové tvrdí, že alergii můžeme mít skoro na cokoli. Jistě, nejvíce se hovoří o pylových alergiích, které se týkají právě jara a léta. Jenže kýcháme i na podzim, když je všechno odkvetlé. Odpověď je jednoduchá, naše dýchací ústrojí atakují plísně nebo prach, a ty jsou v přírodě, ale i v našich bytech po celý rok. Jestliže jsme alergičtí také na pyl, pak je citlivost na prach či plísně právě pylem dokonale maskována a objeví se naplno až v chladnějším období.

Zdroj: Shutterstock

Neuzavírejte se

Pokud mají plísně něco opravdu rády, pak je to vlhko. Takže podzimní počasí jim plně vyhovuje a jsme-li na ně alergičtí, raději se v podzimním vlhku lesním procházkám vyhněme. V přírodě je totiž plísně skutečně habaděj. Není-li vyhnutí nebo jsme jen slabí alergici, vždycky mějme v kapse připraven nějaký volně prodejný lék, který by nám v případě problémů pomohl.

Plísně jsou ale také v interiérech, zvláště pak tam, kde je trochu vlhko, teplo a nevětrá se tam. Třeba v chatách, kam jezdíme jen občas a jinak jsou opuštěné a navštěvujeme je jen o víkendech, je přítomnost plísní velmi pravděpodobná.

Problém se týká bohužel také domů, ve kterých jsme denně, plísně se totiž uchytí téměř všude. Navíc můžeme mít v bytě místa, třeba rohy místnosti, která promrzají, nebo je tam větší vlhkost. Naprosto optimálním prostředí je tzv. dokonale izolovaný byt. Je tam sice teplo, ale příbytek je špatně větratelný. Tam se plísně uchytí celkem jistě a my se pak můžeme divit, že se alergie nemůžeme zbavit.

Měli bychom tedy hodně větrat, teď v topné sezóně spíš krátce a intenzívně. Jestliže bydlíme na venkově, kde se ještě občas najde „dobrodinec“, který topí překližkou, měli bychom větrat opatrně, aby situace ještě nebyla horší.

Když vás navštíví roztoč

O roztočích jste už možná slyšeli. Jsou to okem neviditelní členovci, které se ubytovali v našich bytech, takže se jim taky říká roztočí bytového prachu. Živí se námi, přesněji velmi drobnými částečkami, které se odlupují z povrchu naší kůže.

Roztoči mají rádi stejnou teplotu jako člověk, tedy 22 až 26 °C, pokud jim nabídnete vlhčí prostředí, budou rádi. Logicky je tedy můžeme nacházet v našich postelích, velmi dobře se jim daří v matracích. Roztoči způsobují pupínky na kůži, kýchání, ale někdy vážné dýchací potíže.

Co dělat?

I když to vypadá tak, že před plísněmi a roztoči není v zimě obrana, přece jen se řešení najde. Nepřetápějte se svá obydlí a perte své povlečení a ložní prádlo minimálně na 60 stupňů C, kterou roztoči nevydrží. Pokud se chcete spolehnout na nějaký chemický přípravek, ten nebude v souvislosti s vaším spánkem a dýcháním právě vhodný. Variantou jsou bariérové povlaky, které jsou pro roztoče neprostupné.

Udržujme si také doma nižší vlhkost, ne víc než 60–70 % a prohlédněme si byt, jestli v něm nemáme místa, do kterých třeba zatéká, nebo jsou zcela nevětraná.

Čtěte také:

• Syndrom nemocných domů (6)
• Ke stáří nemoci automaticky patří. A nebo taky ne