Zkrácený úvazek je „in“

Pro řadu zaměstnanců je práce na zkrácený úvazek možností, jak skloubit péči o rodinu a kariéru. Stoupá i počet zaměstnanců, pro které je volný čas natolik důležitý, že preferují práci na zkrácený úvazek i přes nižší měsíční hrubou mzdu. Někteří zaměstnavatelé nabízející práci na zkrácený úvazek tak mohou přilákat do firmy kreativní a výkonné zaměstnance, pro které je práce na maximálně 6 hodin denně jedním ze základních kritérií při hledání zaměstnání na trhu práce.

Nejvíce mužů pracuje na zkrácený  úvazek v Nizozemí

V Nizozemí pracuje na zkrácený úvazek 17,3 % mužů, následuje Dánsko (14,4 %), Irsko (10,6 %), Velká Británie (10,0 %), Finsko (9,2 %), Švédsko (8,3 %), Německo (7,9 %), Itálie (7,9 %), Rakousko (7,7 %), Řecko (7,0 %), Kypr (7,7 %), Španělsko (6,6 %) a Francie (6,5 %). Nejméně mužů na zkrácený úvazek pracuje v Bulharsku (1,3 %), v Česku (1,8 %), v Maďarsku (2,0 %), v Rumunsku (2,3 %), v Polsku (2,9 %), v Chorvatsku (3,0 %), v Portugalsku (3,5 %) a Slovensku (3,8 %).

Nejvíce žen na zkrácený úvazek pracuje v Nizozemí (58,3 %), v Německu (36,0 %), ve Velké Británii (35,9 %), v Rakousku (34,2 %), v Irsku (32,8 %), v Itálii (32,4 %), v Belgii (27,7 %), v Lucembursku (26 %), ve Španělsku (22,0 %) a ve Francii (21,7 %). Nejméně žen na zkrácený úvazek pracuje v Bulharsku (2,0 %), v Rumunsku (4,2 %), v Maďarsku (4,6 %), v Chorvatsku (4,8 %), ve Slovensku (7,5 %) a v Česku (7,6 %).

Pramen: Destatis (Das Statistische Bundesamt) – Statistisches Jahrbuch 2019 „Kapitel Internationales“

I v Česku obliba práce na zkrácený úvazek roste. S čím je třeba při práci na zkrácený úvazek počítat?  

Účast na nemocenském pojištění

Práce na zkrácený úvazek v Česku zakládá účast na nemocenském pojištění. Z hrubé mzdy je tedy odvedeno sociální pojištění a zdravotní pojištění. V případě nemoci tedy vzniká zaměstnanci pracujícímu na zkrácený úvazek nárok na nemocenskou a odpracovaná doba se počítá do doby pojištění pro důchodové účely a příjmy z práce na zkrácený úvazek se započítávají do rozhodných příjmů ovlivňujících výši osobního vyměřovacího základu při výpočtu starobního důchodu.

Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek mají však měsíční hrubou mzdu nižší, než kdyby pracovali na plný úvazek, takže výši hrubé mzdy bude odpovídat i výše případných nemocenských dávek (nemocenské, mateřské, ošetřovného či otcovské) a státních důchodů (starobního důchodu, invalidních důchodů či pozůstalostních důchodů).

Dopočet u zdravotního pojištění

Legislativou stanovená minimální měsíční mzda ve výši 13 350 Kč pro rok 2019 odpovídá práci na plný úvazek. Zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek může mít hrubou mzdu např. pouze 11 000 Kč. Zdravotní pojišťovna však musí za každého svého zaměstnaného pojištěnce, který není současně státním pojištěncem (např. penzistou či studentem), obdržet měsíční částku zdravotního pojištění alespoň ve výši 13,5 % z minimální mzdy, v roce 2019 tedy v částce 1 803 Kč.

Zaměstnavatel přitom platí na zdravotním pojištění vždy 9 % a dopočet do minima jde na vrub zaměstnance. U zaměstnanců, kteří jsou současně státními pojištěnci, se dopočet do minima neprovádí.

Ukončení pracovního poměru

Práce na zkrácený úvazek nijak např. nesnižuje práva zaměstnance v případě ukončení pracovního poměru. Zaměstnavatel může zaměstnanci podat výpověď jen ze zákonných důvodů uvedených v zákoníku práce a v případě podání výpovědi běží standardní dvouměsíční výpovědní lhůta. Protože práce na zkrácený úvazek zakládá účast na pojištění, tak v případě ztráty zaměstnání mají i zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Čtěte také:

• Jak ovlivní výši mateřské zkrácený úvazek nebo nemocenská
• Jak je to s přesčasy na zkrácený úvazek?
• Jak je to s minimální mzdou u zkráceného úvazku?