Výši alimentů si můžete stanovit sami, konečné slovo má ale vždy soud

Ze všeho nejdříve je potřeba zmínit, že problematiku toho, kolik přesně by alimenty měly činit, žádný zákon ve skutečnosti neřeší. V tomto ohledu je český právní systém poněkud neúčinný. Podle paragrafů 910 až 923 občanského zákoníku musí být pouze zaručeno, aby byla životní úroveň rodičů a dětí stejná a aby oba tito rodiče plnili svoji vyživovací povinnost shodně od okamžiku narození potomka až do chvíle, kdy se bude schopen uživit sám. Jak dlouhá tato doba bude, se přitom liší případ od případu. Žádný věkový limit stanoven není, a proto se tak může stát v sedmnácti stejně jako v pětadvaceti letech.

Kalkulačky i tabulky jsou pouze orientační

Na internetu je sice možné dohledat nejrůznější kalkulačky pro výpočet výživného, pamatujte nicméně na to, že tyto výpočty jsou pouze orientační a spíše něž k čemukoliv jinému slouží především k tomu, abyste si mohli o výši alimentů udělat vůbec nějakou představu.

Také ministerstvo spravedlnosti v minulosti zveřejnilo, kolik by takové výživné mělo činit. Ovšem nutno zdůraznit, že ani v tomto případě se nejedná o žádný právně závazný dokument. Doporučovaná výše alimentů by každopádně podle zmíněného rezortu měla vypadat následovně:

• je-li dítěti méně než 6 let, činí alimenty 9 až 13 % z čisté mzdy,
• je-li dítěti 6 až 9 let, činí alimenty 11 až 15 % z čisté mzdy,
• je-li dítěti 10 až 14 let, činí alimenty od 14 do 18 % čisté mzdy,
• je-li dítěti 15 až 17 let, činí alimenty od 17 do 21 % čisté mzdy,
• je-li dítěti 18 a více, činí alimenty 20 až 24 % čisté mzdy.

Zdroj: Shutterstock

Pokud se rodiče dokážou na výši výživného mezi sebou dohodnout a splní přitom všechny podmínky uváděné paragrafem 910 až 923 občanského zákoníku, existuje velká pravděpodobnost toho, že soud takový návrh posvětí. Pakliže ale tyto předpoklady naplněny nebudou, stanoví velikost alimentů sám.

K uvedené tabulce ministerstva spravedlnosti ovšem může přihlédnout pouze tehdy, mají-li rozvedení rodiče spolu nanejvýš tři děti. Jestliže vychovávají jediného potomka, měl by vzít v úvahu horní hranici, pokud tři, počítá se s hranicí dolní.

Výživné coby proměnná veličina

Ať už ale nakonec soud rozhodne jakkoliv, je potřeba mít neustále na paměti, že výše alimentů se může měnit jak v čase, tak v závislosti na dané situaci. Výživné roste s přibývajícím věkem dítěte, respektive jeho potřebami, ale také tehdy, nastane-li nějaká významnější změna majetkových poměrů v dané rodině – ať už jedním, či druhým směrem.

Jestliže se zvýší životní úroveň jednoho z rodičů, soud k této okolnosti přihlédne a alimenty zvýší. Platí to ale i naopak. Pokud by otec či matka například přišli o práci nebo se ocitli v dlouhodobé pracovní neschopnosti, případně invalidním důchodu, je soud povinen částku výživného ponížit.

Na změně vyplácené částky se každopádně mohou rodiče dohodnout sami od sebe bez přítomnosti soudce. Nepodaří-li se jim to ale, pak je nutné podat formální žádost. Ta je zcela zdarma a její podoba je volně dostupná ke stažení na internetu.

Za netransparentnost se platí

Pokud by rodič z nějakého důvodu nechtěl soudu sdělit, jaké jsou jeho skutečné finanční poměry, musí počítat s tím, že se mu alimenty mohou ve výsledku pořádně prodražit. V takovém případě mu totiž vyměří fiktivní mzdu rovnající se pětadvacetinásobku životního minima, z níž posléze určí konkrétní výši výživného. Pro rok 2019 by se tedy vycházelo z částky 85 250 korun.

Čtěte také:

• Kdy končí vyživovací povinnost?
• Kdy rodič od druhého dostává zálohu na výživné?
• Co dělat, když neplatí alimenty?